2. 7. 1932 – 30. 5. 2009
Na Floridě zemřel v nedožitých šestasedmdesáti letech Waldemar Matuška, jeden z nejoblíbenějších českých zpěváků 60. až 80. let. Příčinou úmrtí byl zápal plic a selhání srdce. Poslední rozloučení se podle rodiny uskuteční v Praze.
Když v šedesátých letech minulého století vyběhl na pódium, působil jako zjevení. Měl "chuligánský" sex-appeal, uhrančivé oči, energii. Příliš se nehodil mezi školené hlasy, vždy působil jako protiklad pracovitého Karla Gotta - ostatně oba "rozdělovali" české posluchače podobně jako za hranicemi Beatles a Rolling Stones.
Invaze a sedmdesátá léta ale z flámy, fanfaróna a desperáta postupně udělala spíše chalupáře a Kamaráda Táborových Ohňů, který objížděl republiku na nekonečných šňůrách za dozoru funkcionářů.
Když se s rodinou v roce 1986 rozhodli pro emigraci, pro některé už se mohl zdát součást establishmentu, ale tímto gestem dal jasně najevo, že už normalizační zatuchlost a kompromisy nehodlá snášet.
Matuška v USA pořádal koncerty pro krajany a vydával zde desky. Ale bývalé slávy už nikdy nedosáhl a návrat na českou scénu se už nekonal.
Do vlasti se nicméně po roce 1989 opakovaně vracel; naposledy v roce 2007, kdy také 2. července v den svých 75. narozenin naposledy v pražské Ta Fantastice vystoupil před publikem.
Vyučil se sklářem a nastoupil do Moserovky v Karlových Varech. Kvůli slabým plicím se však musel sklářské píšťaly vzdát. V roce 1950 zkusil štěstí ve Státním souboru písní a tanců. Hrál v různých kapelách folklór, dechovku i taneční hudbu, po vojně dělal tajemníka chebského Okresního domu osvěty.
Zásadní okamžik přišel s nástupem do Semaforu. V únoru 1960 už stál na jevišti ve hře Člověk z půdy a ačkoliv zpíval ve sboru, okamžitě na sebe upoutal pozornost.
Všestrannost a mužný baryton širokého rozsahu ještě umocňovalo jeho charisma. Zpíval také duety, ty nejznámější s Evou Pilarovou. Jejich song Ach, ta láska nebeská byl vyhlášen písní roku a tentýž rok - 1962 - získal Matuška při premiéře ankety i svého prvního Zlatého slavíka; druhého dostal v roce 1967, několikrát byl druhý.
K jeho slavným písním v repertoáru přibyly české verze zahraničních songů; asi největším hitem byli Slavíci z Madridu (Rossignol anglais) původně od francouzského zpěváka Huguese Aufraye.
Zpíval v pařížské Olympii i v londýnské Albert Hall. Se skupinou K.T.O. byl několikrát na festivalu v Nashvillu. To už ale byla doba malých divadel a svobody 60. let pryč.
Matuška se narodil 2. července 1932 v Košicích. Byl třikrát ženatý, se svou poslední manželkou, zpěvačkou Olgou Blechovou, se oženil v roce 1976. V prvním manželství se mu narodil syn Mirek, ve třetím Waldemar.
Zdroj: aktualne.cz
Počet bodujících: 6