Krabice mrtvých

Konečné pořadí 2009/2010

2010-10-04T10:56:00.003+02:00

Počet bodů: 13 - czerny
Počet bodů: 11 - Vakovlk
Počet bodů: 7 - Dodanek pan_dRevnik
Počet bodů: 6 - MACA Zuz
Počet bodů: 5 - Nell pani_Nemcova zblunce Tučňák Vanda Hornblower
Počet bodů: 4 - Frenzy NDroo Wamp Raduz Shelle + Tessien
Počet bodů: 3 - Anka redbaron Bungalov TheGen Lumberjack Deus Ptiger Ruda_Lebka2 stanny+Tigo
Počet bodů: 2 - knedle Marlena+Zephid w_o_o_d_y pan_Kaplan muflonek cabacaba
Počet bodů: 1- Kacir klatu Slim Budivoj
kazismrti: Johny_G MacMagor Makovec Mirdule Nevada

Všem bodujícím gratulujeme a Czernymu zvlášť za krásný výsledek

podrobnější informace si můžete dohledat na (skoro)oficiálním webu Krabice živých

motokrosař Michael Špaček

2009-10-12T12:37:00.000+02:00

28. 3. 1991 - 12. 10. 2009

Špaček havaroval v Lokti nad Ohří na jednom z posledních skoků, kdy se náhle zastavil motor jeho stroje a následoval pád, po němž jej těžký motocykl navíc zasáhl do hlavy. Po úspěšném oživení přímo na místě byl letecky transportován do nemocnice.

Na začátku minulého týdne se Špačkův stav lehce zlepšil, ale poté přišlo další zhoršení zejména kvůli infekci, která se objevila v dutině hrudní. „Naděje každým dnem ubývalo a nebylo jí moc,“ poznamenal otec závodníka. „V neděli mu začalo slábnout srdce a v noci zemřel,“ doplnil.

Michael Špaček se narodil 28. března 1991 ve francouzském Montélimaru, trénoval ho a k úspěchům jej vedl otec, maminka pracovala jako jeho manažerka. Poprvé osedlal motocykl ve čtyřech letech, první závod absolvoval v sedmi, prvního světového šampionátu se zúčastnil před čtyřmi lety.

zdroj: sport.cz

Počet potenciálních bodujících: 2 (?)

potenciálních? no - přihlásili se 2 - ale může jich být víc, protože ještě není oficiálně (= tabulky, soupisky) otevřen aktuální ročník, je možné, že tento soutěžící nebude uznán...
...ale je to malá možnost, pravidla porušena nejsou -nicméně poslední slovo má Captainn jako správce hry

Blíží se ročník 2009-2010 - máte už svou nominačku?

2009-09-29T14:01:00.005+02:00

Zítřejší půlnocí vyprší možnost zaslat svou nominační listinu se skokany pro nový ročník Krabice živých. Ten začíná, již tradičně, 1.10. (2009) a jeho finále bude o 12 měsíců později - 30.9.2010.

Již je nevyšší čas zaslat svou nominačku captainnovi do pošty na Lopuchu nebo vzkazníku na Okounu.

Pravidla se z minulého moc (či vůbec) nezměnila, nicméně si je můžete pro jistotu projít na oficiálním webu (který změnil své umístění).

Nechť vám to skáče i v příštím roce!

Sám si dávám za úkol doplnit do začátku nového ročníku všechny výskoky a případně i další významné úmrtí, které jsem zde od poslední aktualizace nezvládl zveřejnit.

herec Partick Swayze

2009-09-15T10:37:00.001+02:00

18. 8. 1952 – 14. 9. 2009

Americký herec Partick Swayze zemřel v pondělí ve věku 57 let na rakovinu slinivky.

Rakovina byla Swayzemu diagnostikována v lednu roku 2008. V rozhovoru z ledna letošního roku uvedl, že mu už pravděpodobně nezbývají více než dva roky života.

"Patrick Swayze odešel v tichosti, obklopen rodinou. Zemřel poté, co 20 měsíců bojoval se svojí nemocí," uvedla mluvčí rodiny Annett Wolfová v oficiálním prohlášení.

Swayze se okamžitě po diagnostikování své nemoci rozhodl, že bude bojovat a dobrovolně podstoupil experimentální léčbu s novými léky. Navzdory své nemoci se rozhodl natočit detektivní televizní seriál s názvem The Beast, který se v televizi objevil na začátku letošního roku.

Patrick Swayze se narodil v roce 1952 v Houstonu. Hrál v komediích, dramatech, ve filmu Youngblood ztělesnil i hokejistu. Jeho neslavnější rolí se ale stal taneční instruktor Johnny Castle v hudebním filmu Hříšný tanec z roku 1987.

Další role ztvárnil také ve filmu Duch, kde se objevil po boku hereček Demi Moore a Whoopi Goldbergové. Snímek se stal navzdory očekávání tvůrců velmi populární a po celém světě vydělal více než 214 milionů dolarů. Skladba She's Like the Wind, jejímž spoluautorem je Swayze, se objevila na filmovém soundtracku a umístila se na třetí příčce americké popové hitparády.

Do hlavní role byl Swayze obsazen i v kriminálním filmu Bod zlomu, v dramatu Poslední tanec, thrilleru Černý pes nebo v komedii Táta lump.

zdroj: Mediafax

Počet bodujících: 25

Gertrude Baines

2009-09-11T12:36:00.000+02:00

6. 4. 1894 — 11. 9. 2009

Gertrude Baines byla od 2. ledna 2009 (po smrti Marie de Jesusové z Portugalska) nejstarší člověk na světě. Je zapsána i v Guinnessově knize rekordů.

zdroj: wiki

Počet bodujících: 6

dramanik Sergej Vladimirovič Michalkov

2009-08-27T12:33:00.000+02:00

13. 3. 1913 – 27. 8. 2009

Michalkov se během svého života stal klasikem dětské literatury, ale proslul zejména jako autor slov k národní hymně, která se stala symbolem Sovětského svazu i současného Ruska.

Sovětský svaz začal hymnu, na níž Michalkov spolupracoval s Gabrielem El.Registanem, používat již v roce 1944. Po smrti Stalina se však na žádost Chruščova začala používat beze slov. Michalkov hudbu doplnil novým textem v roce 1977, který vydržel až do pádu Sovětského svazu. Rusko se k původní verzi státní hymny vrátilo v roce 2000.

Sergej Vladimirovič Michalkov se narodil 13. března roku 1913. Jeho synové Andrej Končalovskij a Nikita Michalkov jsou významnými představiteli ruské kinematografie.

Michalkovovy knihy pro dětské čtenáře byly v nákladu více než 400 milionů kusů přeloženy do několika světových jazyků. Řada z nich jako Moje štěně, Malým neposluchům nebo Spánek jako marcipánek vyšla i v češtině. Michalkov je také autorem epitafu na hrobu neznámého vojáka u Kremelské zdi "Tvoje jméno není známo. Tvůj hrdinský čin je nesmrtelný."

Zdroj: eurozpravy.cz

Počet bodujících: 3

senátor USA Edward Moore Kennedy

2009-08-25T12:29:00.000+02:00

22. 2. 1932 — 25. 8. 2009

Narodil se Bostonu, ve státě Massachusetts, byl americký politik pocházející ze slavné dynastie Kennedyů. Od roku 1962 zastával post senátora v Senátu USA za stát Massachussetts. Svou politickou příslušností byl jako každý člen klanu Demokratem.

Teddy nebo Ted, jak mu všichni říkali, byl mladším bratrem prezidenta Johna F. Kennedyho zavražděného v roce 1963 a Roberta Kennedyho, jehož zastřelili při prezidentské kampani v roce 1968.

Během téměř půl století v politice si benjamínek bostonského klanu Kennedyů získal pověst nebezpečného protivníka a šedé eminence, bez jejíhož souhlasu se neobejde žádné rozhodnutí demokratické strany.

Kennedyho smrt znamená soumrak jedné z největších politických dynastií ve Spojených státech a těžkou ránu pro demokraty v době, kdy se snaží najít odpověď na výzvu prezidenta Baracka Obamy ohledně rozsáhlé reformy zdravotní péče.

Právě tu Kennedy do poslední chvíle prosazoval a snažil se najít jí podporu napříč kongresem.

Ted Kennedy patřil ke služebně nejstarším senátorům v americké historii - pracoval tvrdě a vydobyl si respekt i u svých politických odpůrců.

Ani těžká nemoc ho nezastavila a přestože většinu času za poslední dva roky strávil mimo kongres, byl jedním z nejefektivnějších zákonodárců, které Spojené státy kdy měly.

Život rodiny Kennedyů poznamenalo několik tragických událostí. Patřímezi ně i vraždy prezidenta Johna Kennedyho a senátora Roberta Kennedyho.

zdroj: nekrolog.cz

Počet bodujících: 9

otec elektrické kytary Les Paul

2009-08-13T12:22:00.000+02:00

9. 6. 1915 – 13. 8. 2009

Les Paul (vlastním jménem Lester William Polsfuss) se narodil 9. června 1915 ve Wisconsinu. Byl americký jazzový kytarista a vynálezce. Byl průkopníkem vývoje elektrické kytary, která "vytvořila zvuk rock and rollu". Jeho další vylepšení zahrnují například fázování efektů a vícestopé nahrávání. O muziku se zajímal od osmi let, kdy začal hrát na harmoniku. Po pokusech hrát na banjo začal hrát na kytaru.

Legendární kytarista Les Paul, který je považován za otce novodobé elektrické kytary, dnes ve 94 letech zemřel ve státě New York. Hudebník zemřel na následky zápalu plic v nemocnici ve městě White Plains.

"Les Paul je ikonou pro rockery, stejně jako pro lidi z oblasti jazzu a popu," prohlásil o něm vloni prezident americké síně slávy Terry Stewart.

Les Paul začal hrát na kytaru jako dítě a ve třinácti letech už vystupoval jako poloprofesionální countryový kytarista. Nakonec se prosadil v jazzu, mezi jeho hity patří například skladba How High the Moon, v níž zpívá jeho žena Colleen Summersová.

V roce 1941 sestavil plochou elektrickou kytaru s plným tělem, tedy tu, která oproti svým předchůdkyním nebyla dutá. Údajně ho znepokojovalo to, že ho na koncertech publikum špatně slyší.

Společnost Gibson Guitar Corporation, výrobce kytar, si v květnu 1952 tento Paulův model vybrala a uvedla na trh pod jménem Les Paul.

Dave Berryman, prezident Gibson Guitars, řekl BBC: "Jako 'otec elektrické kytary' byl Les Paul nejen jedním z největších vynálezců, ale také legenda, která inspirovala a přispěla k úspěchu hudebníků z celého světa."

Kytaru brzy proslavil Eric Clapton, hrál na ni například i Jimmy Page. Gibsonku Les Paul svého času vlastnil i člen Rolling Stones Keith Richards. Se zvukem Paulovy kytary je spojován také The Edge z irských U2, Jimmy Page ze skupiny Led Zeppelin nebo Slash z Guns N' Roses.

Zdroj: idnes.cz

Počet bodujících: 2

horolezec Riccardo Cassin

2009-08-06T12:26:00.000+02:00

2. 1. 1909 – 6. 8. 2009

V požehnaném věku sto let zemřel Riccardo Cassin. Byl jedním z nejlepších a především nejinspirativnějších horolezců, který se kdy narodil. Měl jsem čest a štěstí vylézt jeho majstrštyk - severovýchodní stěnu na Badil. Zůstane mi v paměti do smrti. Stejně tak hovoří každý horolezec, který kdy vylezl nějakou cestu od Cassina.

Na hloubce zážitku a kráse jakékoliv lezecké cesty od Riccardo Cassina (1909-2009) nic nemění, zda se jedná o nějakou pohodovou čtyřku v Dolomitech, extrémní lezení na Torre Trieste, pětkový Badil, šestkové Tre Cime, sedmičkový Walkerův pilíř, nebo drsné velehorské lezení na Mount McKinley.

Z největších výzev jeho doby mu unikl snad jenom prvovýstup severní stěnou Eigeru. Vyfouklo mu ho spojené německo-rakouské družstvo pod vedením Anderla Heckmaira.

Do prvovýstupů na nejvyšší himálajské hory už zasáhl "jen" jako vedoucí expedice na Gasherbrum IV. Rozhádaná, ale úspěšná italská expedice na K2 ho mine kvůli srdečním problémům.

Během druhé světové války je partizánským velitelem. Jeho častý spolulezec Vittorio Ratti je pod jeho velením zastřelen během německých ústupových bojů z Lecca do Svatého Mořice.

Který horolezec si na Cassinovy cesty ještě netroufl, aspoň zcela jistě zná skvělé cepíny, přilby, mačky a další hardware pod jeho jménem. Firmu založil, dlouho vedl a nakonec spokojeně dohlížel, jak se jí daří.

Byl autorem mnoha zlepšení horolezeckých pomůcek, která v důsledku zvýšila obtížnost lezených cest pro špičkové lezce, ale zároveň obrovsky zvýšila bezpečnost rekreačních horolezců.

Přilbu od Cassina jsem spokojeně nosil do hor i na skalky dobrých patnáct let. Teď dosluhuje na ferátách, kajacích a v lanových centrech. Ne že by za tu dobu zastarala, ale můj pot pomalu rozleptává švy na upínacím systému a ty je potřeba přešívat.

zdroj: horydoly.cz

Počet bodujících: 1

režisér Pavel Háša

2009-08-05T12:44:00.000+02:00

1.6.1929 - 5.8.2009

„Byl to člověk, který nepřetržitě všechny kolem sebe obdarovával. Především svým naprostým a stoprocentním pozitivismem, svou absolutní důvěrou v každého, svým nadšením pro cokoliv. Byl to prostě jeden z nejbáječnějších lidí, které jsem kdy poznal“, řekl o Pavlu Hášovi prezident Herecké asociace a herec Václav Postránecký.

Tvůrce desítek dokumentárních i hraných filmů a televizních inscenací má na kontě přes padesát zábavných celovečerních pořadů včetně populárních Televarieté. Divadlo mu vděčí za režii třicítky inscenací. Devět jich v posledních letech nastudoval v agentuře Harlekýn. Šest z nich se hraje dodnes. V poslední době se několika set repríz dočkaly hry Víš přece, že neslyším, když teče voda nebo Štika k obědu.

Pavel Háša svoji kariéru začínal za kamerou ve Filmovém studiu Gottwaldov (Zlín), dokumentárními filmy v 50. let, pak působil v Čs. armádním filmu, v letech 1971 až 1981 byl na volné noze a pak působil v dnešním Divadle pod Palmovkou. Natočil několik desítek dokumentárních i hraných filmů a přes 60 televizních inscenací, převážně dramatických. Pro televizi natáčel detektivní příběhy i komedie, za inscenaci Svědkové obžaloby z roku 1974 získal hlavní cenu na mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu. V 80. letech se soustředil na adaptace starších předloh (Povídky malostranské, Pan Pickwick, Arabesky). Pro televizi natočil také divadelní představení, z původních scénářů šlo o projekty Těžká hodina a Návštěvní hodiny. Několik zajímavých televizních filmů natočil i v 90. letech; často do svých snímků obsazoval Viktora Preisse, v pozdější době například také svou manželku Květu Fialovou.

Neméně významné je působení Pavla Háši na divadle. V poslední době se několika set repríz dočkaly hry Víš přece, že neslyším, když teče voda nebo Štika k obědu, které se nejen v Divadle U hasičů v produkci agentury Harlekýn hrály řadu let.

Pavel Háša se objevil na televizní obrazovce i osobně. Před třemi lety v rámci cyklu 13. komnata v dílu věnovaném manželce Květě Fialové a ve druhé polovině 50. let v krátkém dokumentu o školení potápěčů nazvaném Lovci perel.

Zdroj: nekrolog.cz

Počet bodujících: 3

fotbalista a trenér Sir Bobby Robson

2009-07-31T12:18:00.000+02:00

18. 2. 1933 – 31. 7. 2009

Legendární anglický trenér Sir Bobby Robson svůj poslední zápas prohrál. Po dlouhém boji podlehl v 76 letech zákeřné rakovině.

Slavný trenér Sir Bobby Robson zemřel v pátek brzy ráno, po dlouhém boji s rakovinou. 76letý Robson bojoval s rakovinou pětkrát a nedávno přijal, že rakovina plic bude zřejmě silnější než on.

„Můj stav je popsaný jako statický a nezměnil se od mé poslední chemoterapie. Chystám se zemřít spíše dříve než později. Ale každý člověk musí někdy odejít a já jsem si každou minutu užil,“ řekl minulý rok Robson.

Robson byl známý už jako hráč, většinu kariéry hrál za Fulham a West Bromwich. V roce 1968 se obrátil k managementu a světově proslul jako trenér anglického národního týmu.

Za svoji dlouhou trenérskou kariéru vedl Fulham, Ipswich, PSV Eindhoven, Sporting Lisabon, FC Porto, Barcelonu a Newcastle United. S Barcelonou se získal titul v Poháru vítězů pohárů.

Navzdory zhoršujícímu se stavu se Robson nikdy nevzdal fotbalu a často byl viděn na zápasech svých nejoblíbenějších anglických klubů. Jeho nadšení pro hru si získalo přízeň miliónů lidí.

Zdroj: AZ fotbal

Počet bodujících: 2

veterán Henry William Allingham

2009-07-18T12:13:00.000+02:00

6. 6. 1896 – 18. 7. 2009

Poslední britský žijící veterán z první světové války. Sloužil u Royal Naval Air Service a Royal Air Force (RAF).

Počet bodujících: 2

exministr obrany USA Robert Strange McNamara

2009-07-06T12:10:00.000+02:00

9. 6. 1916 - 6. 7. 2009

Bývalý ministr obrany v administrativě amerických prezidentů Johna Kennedyho a Lyndona Johnsona Robert Strange McNamara zemřel v pondělí ve věku 93 let. McNamara byl považován za jednoho z architektů americké účasti ve vietnamské válce. McNamara zemřel ve svém domě na severozápadě Washingtonu.

Nejvýraznější stopu zanechal McNamara coby ministr obrany ve vládách prezidentů Johna F. Kennedyho a Lyndona Johnsona.

Byl považován za jednoho ze strůjců americké účasti ve vietnamském konfliktu, v němž v průběhu let zahynulo bezmála 60 tisíc amerických vojáků. Angažoval se také v karibské krizi.

McNamara byl známý svým zarytým antikomunismem a prosazováním tvrdého postoje vůči tehdejšímu Sovětskému svazu.

Pentagon opustil McNamara v roce 1968 a na dalších třináct zasedl do křesla šéfa Světové banky. Před vstupem do politiky působil McNamara až do roku 1961 coby ředitel automobilky Ford.

Zdroj: novinky.cz

Počet bodujících: 1

herec Karl Malden

2009-07-01T12:07:00.000+02:00

22. 3. 1912 - 1. 7. 2009

Ve věku 97 let zemřel ve středu americký filmový a televizní herec Karl Malden. Vlastním jménem se jmenoval Mladen George Sekulovich. Narodil se v Chicagu 22. března 1912, jeho matka byla Češka, otec Srb.

Začínal v roce 1937 v na newyorské Broadwayi, pracoval v rozhlase a v roce 1940 debutoval ve filmu. Malden se proslavil v roce 1951 ve filmu Tramvaj do stanice touha režiséra Elii Kazana. Za tuto roli získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

V roce 1972 zahrál poručíka Mika Stonea v televizním filmu V ulicích San Francisca. Z filmu se posléze stal úspěšný seriál.

Malden byl ženatý, svou ženu Monu si vzal v roce 1938 – jedná se o jedno z nejdelších manželství v historii Hollywoodu. Mají spolu dvě dcery Carlu a Milu.

Zdroj: mediafax.cz

Počet bodujících: 4

zpěvák Michael Jackson

2009-06-25T23:00:00.000+02:00

29. 8. 1958 – 25. 6. 2009

Informoce hovoří o tom, že legendární zpěvák zemřel na zástavu srdce. Pravděpodobně ve svém domě. Podle jiné verze až v nemocnici, kam byl převezen se zástavou dechu.

Michael Jackson (*29. srpna 1958) je mnohými nazýván králem popu (King of Pop - Král popu). Toto označení si zasloužil hlavně za svou tvorbu v 80. letech minulého století, kdy vydal i nejprodávanější album všech dob "Thriller". Dodnes se ho prodalo neuvěřitelných sto milionů kopií po celém světě a zdá se, že jen tak brzy ho nikdo nepřekoná. Navíc za tuto desku získal osm Grammy a ve stejném roce získal devátou Grammy ještě za charitativní píseň "We Are The World", kterou napsal společně s Lionelem Richiem.

Michael Jackson byl ale známý už mnohem dříve. Jako dětská hvězda se proslavil v sourozenecké kapele "Jackson 5". Jeho obrovský talent ho nasměroval k sólové dráze. Jeho prvním velkým albem byla deska "Off The Wall" z roku 1979, kde si poprvé vyzkoušel spolupráci s jazzovým producentem Quincy Jonesem. Následovala zmiňovaná deska "Thriller" s hity jako "Billie Jean" nebo "Beat It". V roce 1988 vydává album "Bad" s hity "Smooth Criminal" nebo "Man In The Mirror". Po tomto albu se loučí s úspěšným producentem, Quincy Jonesem a vydává desku "Dangerous". Funkci pilotního singlu více než dobře plní píseň "Black Or White".

V roce 1995 pustil do světa disk "HIStory" a turné k němu začíná v Praze v České republice. Největším hitem této desky je soulová balada "You Are Not Alone", kterou Jacksonovi napsal R. Kelly. Album obsahuje i na první poslech nenápadnou a pro Jacksona až tak netypickou píseň "Stranger In Moscow", která popisuje jeho pobyt v Rusku. Zatím jeho poslední studiový počin "Invincible" vyšel v roce 2001. Součástí desky jsou písně jako "You Rock The World" nebo "Butterfly". Od té doby fanoušci krále popu čekají na novou desku, kterou Michael Jackson prý připravuje s Akonem, Will.I.Amem z Black Eyed Peas, Ne-Yem a dalšími.

Michaela Jacksona provází po celý jeho život mnoho otazníků a skandálů. Mnohými je označován jedinou hvězdou planety, ať už je to myslí pozitivně nebo negativně.

počet bodujících: 2

zdroj: t-music a t-music

herečka Farrah Fawcett

2009-06-25T16:00:00.000+02:00

2. 2. 1947 – 25. 6. 2009

Americká herečka Farrah Fawcett (†62), zemřela na rakovinu, kterou trpěla už několik let. Bylo jí 62 let. Někdejší hvězda seriálu Charlieho andílci zemřela ve čtvrtek večer v nemocnici v Santa Monica v Kalifornii.

Stačila se však ještě zasnoubit se svým dlouholetým přítelem Ryanem O´Nealem, který poslední chvilky strávil v blízkosti své milované.

Chtěla umřít doma. Mezi svými. Stav americké herečky Farrah Fawcett (†62), která bojovola s rakovinou střev, se ale natolik zhoršil, že musela být hospitalizována.

Byla napojena na přístrojích. Lékaři už jí nedávali žádné šance. Kněz jí udělil poslední pomazání.

Farrah byla na smrtelné posteli obklopena svými blízkými a rodinou.

Fawcettová, považovaná v 70. a 80. letech za jeden ze sex-symbolů, bojovala od roku 2006 s rakovinou tlustého střeva a konečníku. V poslední době prý rakovina zasáhla i játra. Její boj s nemocí zdokumentovala americká televize v pořadu Farrah's Story.

„Farrah je zvyklá být před kamerami od svého mládí. Chce před nimi být i do konce,“ vysvětlit motivy herečky její dlouholetý přítel a nefalšovaná životní láska Ryan O´Neal (68). Ten se rozhodl, že ji na smrtelné posteli požádá o ruku. Farrah nabídku přijala. Vdát se už nestihla.

Synovi Redmondovi, kterého má s O'Nealem, je nyní 24 let. Nedávno se dostal na stránky bulvárního tisku, když byl zatčen pro držení drog a odsouzen k detoxikační kúře

V seriálu Charlieho andílci začala vystupovat v polovině 70. let. Stala se jednou z "ikon" showbyznysu. Její účes se pokoušely napodobovat dívky po celém světě a její fotografie v plavkách se prodávaly jako na běžícím pásu. Později přešla i k vážnějším rolím ve filmu. Oceňováno bylo například její vystoupení ve filmu The Burning Bed, kde hrála oběť domácího násilí.

zdroj: blesk.cz

počet bodujících: 1

nejstarší muž světa Tomodži Tanabe

2009-06-16T12:01:00.000+02:00

18. 9. 1895 - 19. 6. 2009

Ve věku 113 let v pátek ve spánku zemřel Japonec Tomodži Tanabe, který byl nejstarším žijícím mužem na světě. Tanabe zemřel na selhání srdce u sebe doma na ostrově Kjúšú, v přítomnosti rodiny.

Tanabe se narodil 18. září 1895. Měl osm dětí, pět synů a tři dcery. Tento zeměměřič měl také 25 vnoučat, 53 pravnoučat a šest prapravnoučat.

Žil se svým pátým synem a snachou. Mezi jeho oblíbená jídla patřily smažené krevety a tradiční japonská polévka miso se škeblemi. Každé ráno si Tanabe dal mléko a přečetl noviny. Vyhýbal se alkoholu a nekouřil. Do Guinnessovy knihy rekordů byl coby nejstarší žijící muž zapsán, když oslavil 111. narozeniny.

Zdroj: zona.cz

Počet bodujících: 11

herec David Carradine

2009-06-03T23:07:00.000+02:00

8. 12. 1936 – 3. 6. 2009

Kwai Chang Caine se vydal na své poslední dobrodružství...

Mezi středou a čtvrtkem 3. a 4. května 2009 bylo v hotelovém pokoji v Bangkoku nalezeno tělo Davida Carradinea. Zemřel ve věku 72 let. Příčina jeho smrti se vyšetřuje, některé zdroje ale hovoří o tom, že se oběsil.

David Carradine pocházel z herecké rodiny. Otcem byl John Carradine, významný herec především v hororových filmech. Herectví se věnují také jeho dva nevlastní bratři, Keith a Robert. Narodil se 8. prosince 1936 v Kalifornii, vyrůstal ale pouze s matkou.

Přestože jako malý studoval hru na klavír, tanec a zpěv, k filmu se dostal poprvé až v roce 1964 ve westernu Taggart. Následovalo několik záporných rolí, zlomem se pro něj stal kultovní seriál Kung Fu, který se na počátku 90. let dočkal pokračování. V roce 1975 se pak objevil v neméně kultovním snímku Death Race 2000. Velice záhy však upadl do béčkové akční produkce a připsal si i filmy jako Karate Cop, Eliminátor nebo Kukuřičné děti 5: Pole teroru.

V roce 2003 jej Quentin Tarantino obsadil do svého snímku Kill Bill a David se dostal znovu na výsluní. Objevil se v grindhousově střiženém Hell Ride, střihnul si cameo k remaku svého Death Race s názvem Rallye smrti a v úchylné miniroličce budek vidění také v akčním Zastav a nepřežiješ 2 , které se v říjnu objeví v našich kinech.

Za svůj život se objevil ve více než dvou stovkách filmů a seriálů. Jeho posledním filmem bude horor Podzim. V srdcích několika generací fanoušků ale navždy zůstane zapsán jako hvězda kung-fu a karate filmů. Legenda o něm může započít.

zdroj: gorilla.cz

fantasy spisovatel David Carroll Eddings

2009-06-02T23:12:00.000+02:00

7. 7. 1931 – 2. 6. 2009

Narodil se 7. července 1931 ve Spokane, Washington. Studoval na univerzitě ve Washingtonu. Pracoval nejdříve jako manažer firmy Boeing Co. , ale dlouho se tam neudržel. Hodně potom střídal zaměstnání, jako třeba učitel na univerzitě. Nyní je jedním z nejlepších a nejúspěšnějších anglo-amerických fantasy spisovatelů.

Narozdíl od svých kolegů, kteří začínali psát od školy, začal Eddings až v poměrně pokročilejším věku. Jeho debutem se stal roku 1973 High Hunt (což je detektivka). První fantasy kniha vznikla až roku 1982 (Pěšec proroctví). Později začal David psát společně se svou ženou Leigh. Prvním jejich společným dílem je Čaroděj Belgarat. Následuje Kouzelnice Polgara a jejich poslední knihou je zatím Rivamský kodex. Edding nyní připravuje překvapení v podobě úplně nového světa s jinými postavami. Prvním dílem má být The Redemption of Althalus.

Edding nepíše klasickou Tolkienovskou fantasy, která se hemží trpaslíky, elfy a skřety, ale jím vytvořené světy obývají normální lidé, kteří sem tam ovládají schopnost prsknout nějaké to kouzlo. Genialita Eddinsových děl spočívá ve tvorbě charakterů. Ty jsou navrženy a hlavně napsány tak zábavně, jak jen mohou. Všechny postavy mají spoustu ruzných vlastností, svoje zvyky a zlozvyky, propracovanou minulost. Postupně, jak se do ságy začítáte, začínáte jim rozumět a začínáte odhadovat, co který hrdina udělá. Začnete jim fandit nebo je nenávidět a přitom nemůžete přestat číst. Snad jen je občas autorovy vyčítán přístup ke globálním vlastnostem ras - pokud má nějaká rasa nějakou charakteristickou vlastnost, zdědí ji všichni její příslušníci, což je sice ne moc realistické, ale zase to přispívá k autorově záměru, jak pobavit.

Eddings spojuje klasické prvky fantasy jako jsou boje, kouzlení a komunikace s bohy s důvěrně známými prvky z normálního života a jakmile se hrdina dostane do podobné situace, začínáte se nad knihou usmívat, protože přesně víte, jak se musí cítit ( Eddings je zřejmý realista, protože většina jeho mužských hrdinů se postupem času dostane do důmyslné léčky osoby opačného pohlaví ). Samozřejmě jsou zahrnuty spousty zvratů děje a sem tam nějaké to deux ex machine ( kdo neví co to je má smůlu :) ). Nejedná se ale v žádném případě o nelogické zásahy do děje (i když někdy... :) ). Často se stává, že si po přečtení nějakého úseku xtého dílu vzpomenete na událost v předminulém díle, která je s ní úzce svázana. Jednotlivé díly ság se dají číst zvlášt, ale není to ono.

zdroj: scifiworld.cz

zpěvák a herec Waldemar Matuška

2009-05-30T11:53:00.000+02:00

2. 7. 1932 – 30. 5. 2009

Na Floridě zemřel v nedožitých šestasedmdesáti letech Waldemar Matuška, jeden z nejoblíbenějších českých zpěváků 60. až 80. let. Příčinou úmrtí byl zápal plic a selhání srdce. Poslední rozloučení se podle rodiny uskuteční v Praze.

Jeho syn Waldemar řekl, že otec zemřel po dlouhé nemoci a po statečném boji. Slavný zpěvák a divadelní i filmový herec dlouhodobě trpěl těžkým astmatem. "Příčin bylo moc, akutně zápal plic, nakonec mu selhalo srdce," uvedl syn.

Když v šedesátých letech minulého století vyběhl na pódium, působil jako zjevení. Měl "chuligánský" sex-appeal, uhrančivé oči, energii. Příliš se nehodil mezi školené hlasy, vždy působil jako protiklad pracovitého Karla Gotta - ostatně oba "rozdělovali" české posluchače podobně jako za hranicemi Beatles a Rolling Stones.

Matuškův příběh je i příběhem českého národa a jeho vyjednávání s mocí. Do pop-music i na divadlo přišel se vzdorně neoholenými vousy, tuláckým banjem a jiskrou v oku - a záhy se stal milovaným Waldou, o kterém kolovaly desítky více či méně pravdivých historek. Ztuhlost režimu nenabourával svou angažovaností, ale spíš živočišnou spontaneitou, muzikálností i prostořekostí.

Invaze a sedmdesátá léta ale z flámy, fanfaróna a desperáta postupně udělala spíše chalupáře a Kamaráda Táborových Ohňů, který objížděl republiku na nekonečných šňůrách za dozoru funkcionářů.

Ukončil spolupráci s Karlem Hybšem, universální šlágry vyměnil za čistou country a jeho projev to zploštilo. Přesto si zachoval dost svobody, aby pořád vyčníval z šedi totalitní zábavy.

Když se s rodinou v roce 1986 rozhodli pro emigraci, pro některé už se mohl zdát součást establishmentu, ale tímto gestem dal jasně najevo, že už normalizační zatuchlost a kompromisy nehodlá snášet.

Reakce komunistického režimu byla také téměř hysterická. Matuškovy písně se nesměly hrát v rozhlase, do stoupy putovala připravená deska s názvem Jsem svým pánem, z titulní písně seriálu Chalupáři byl vymazán zpěvákův hlas.

Matuška v USA pořádal koncerty pro krajany a vydával zde desky. Ale bývalé slávy už nikdy nedosáhl a návrat na českou scénu se už nekonal.

Do vlasti se nicméně po roce 1989 opakovaně vracel; naposledy v roce 2007, kdy také 2. července v den svých 75. narozenin naposledy v pražské Ta Fantastice vystoupil před publikem.

Hudební nadání i dramatický talent zdědil asi Matuška po matce - zpěvačce vídeňských operetních divadel. Do školního sboru ho ale nepustili a ze zpěvu měl na vysvědčení několikrát čtyřku.

Vyučil se sklářem a nastoupil do Moserovky v Karlových Varech. Kvůli slabým plicím se však musel sklářské píšťaly vzdát. V roce 1950 zkusil štěstí ve Státním souboru písní a tanců. Hrál v různých kapelách folklór, dechovku i taneční hudbu, po vojně dělal tajemníka chebského Okresního domu osvěty.

Na konci 50. let se přesunul do Prahy, vystupoval v Redutě, v kavárně Vltava, pořád jezdil s Mambo kvintetem po tancovačkách mimo metropoli.

Zásadní okamžik přišel s nástupem do Semaforu. V únoru 1960 už stál na jevišti ve hře Člověk z půdy a ačkoliv zpíval ve sboru, okamžitě na sebe upoutal pozornost.

Pak se Suchý se Šlitrem rozhodli pro písničkové představení Zuzana je sama doma. Premiéra byla v květnu téhož roku a záhy přišlo první Matuškovo hvězdné období. První hit Suvenýr následovala Árie měsíce, Klokočí, Písnička pro Zuzanu.

Všestrannost a mužný baryton širokého rozsahu ještě umocňovalo jeho charisma. Zpíval také duety, ty nejznámější s Evou Pilarovou. Jejich song Ach, ta láska nebeská byl vyhlášen písní roku a tentýž rok - 1962 - získal Matuška při premiéře ankety i svého prvního Zlatého slavíka; druhého dostal v roce 1967, několikrát byl druhý.

Po dvou sezonách v Semaforu přešel v roce 1963 do Rokoka, kde se sice musel obejít bez Suchého a Šlitra, ale dostal prostor k ještě univerzálnějšímu projevu.

K jeho slavným písním v repertoáru přibyly české verze zahraničních songů; asi největším hitem byli Slavíci z Madridu (Rossignol anglais) původně od francouzského zpěváka Huguese Aufraye.

V Rokoku obstál i herecky a v hlavních rolích; posléze hostoval také v Národním divadle. Z Rokoka pak odešel se skupinou Mefisto, spolupracoval i s orchestrem Václava Hybše.

Zpíval v pařížské Olympii i v londýnské Albert Hall. Se skupinou K.T.O. byl několikrát na festivalu v Nashvillu. To už ale byla doba malých divadel a svobody 60. let pryč.

Herecký talent uplatnil Matuška i ve 22 filmech. Ceněná je jeho role sedláka v Jasného filmu Všichni dobří rodáci (1968), ale častěji zářil v komediích, kde také často zpíval. De facto sám sebe hrál v hudební Podskalského Noci na Karlštejně (1973), slavné jsou už jeho role v semaforském snímku Kdyby tisíc klarinetů (1965), ve filmech Limonádový Joe (1964) či Fantom Morisvillu (1966).

Matuška se narodil 2. července 1932 v Košicích. Byl třikrát ženatý, se svou poslední manželkou, zpěvačkou Olgou Blechovou, se oženil v roce 1976. V prvním manželství se mu narodil syn Mirek, ve třetím Waldemar.

Zdroj: aktualne.cz

Počet bodujících: 6

zpěvák Arnošt Pátek

2009-04-09T11:07:00.000+02:00

5. 3. 1955 – asi 9. 4. 2009

Ve věku 54 let zemřel minulý týden zpěvák Arnošt Pátek, někdejší hvězda české pop-music osmdesátých let. Pravděpodobnou příčinou smrti nebyla rakovina, se kterou bojoval šest let, ale cukrovkový záchvat.

Arnošt Pátek (vlastním jménem Arnošt Piaček) se proslavil jako sólový zpěvák ve druhé polovině 80. let, kdy vystupoval s Michalem Davidem, Ivetou Bartošovou i se skupinou Kroky Františka Janečka. Úspěch zaznamenal s hity Poslední prázdniny, Sny o tygří lady, Boxer, Julie nebo Zvonky v hlavě.

Lékaři Pátkovi před šesti lety diagnostikovali zhoubný nádor, kvůli kterému přišel o část obličeje.

Zdroj: novinky.cz

Počet budujících: 5

herec Miroslav Moravec

2009-03-29T11:02:00.001+02:00

6. 1. 1939 – 29. 3. 2009

Populární herec a dabér Miroslav Moravec zemřel ranních hodinách ve Fakultní nemocnici v Praze - Motole. Ve svých sedmdesáti letech podlehl zhoubné nemoci, rozsáhlému nádorovému onemocnění.

Sedmdesátiletý Miroslav Moravec odehrál stovky postav v divadle, filmu, rozhlase a televizi. Se svým nezaměnitelným, podmanivým basbarytonem vynikl ve filmovém dabingu. Namluvil postavy inspektora Kojaka nebo komisaře Moulina. Český hlas poskytl i francouzským hvězdám Jeanu Maraisovi, Alainu Delonovi nebo Jeanu-Paulu Belmondovi.

Před šesti lety dostal Miroslav Moravec za své dabérské mistrovství cenu Františka Filipovského, který také excelentně namlouval zahraniční herce. Ocenění v této umělecké kategorii získal množství, včetně ceny České televize TýTý.

Narodil se 6. ledna 1939 v Praze. Ve svých hereckých začátcích prošel divadla v Chebu, Mostě a Zlíně. V roce 1968 pracoval v Krejčově Divadle za branou v Praze. Po jeho násilné likvidaci strávil šestnáct sezon na libeňské scéně, odkud přešel do souboru Městských divadel pražských. V polovině 90. let se stal členem Divadla na Vinohradech.

zdroj: rozhlas.cz

Počet bodujících: 2

televizní celebrita Jade Goody

2009-03-22T14:15:00.001+01:00

5. 6. 1981 – 22. 3. 2009

Jade Goody (27) zemřela v neděli ve spánku na rakovinu děložního čípku. Poprvé u ní byla nalezena rakovina loni v srpnu. Rozšířila se velmi rychle a letos v únoru lékaři informovali, že má Jade už jen několik týdnů života. Jade po sobě zanechala dva syny a manžela, za něhož se vdala před čtyřmi týdny. Jade Goody se stala celebritou v roce 2002, kdy se účastnila třetí série televizního Velkého bratra. Podařilo se jí proměnit "patnáct minut slávy", které lidem poskytuje tento televizní program, v celých sedm let.

Když lidé vstupují do domu v pořadu Big Brother, většinou se usuzuje, že chtějí odstartovat krátkou, ale lukrativní kariéru celebrity. Když Jade Goody začala vystupovat r. 2002 v pořadu Velký bratr, řekla, že to vidí jako šanci "prožít dětství, které jsem neměla". Z její životní historie vyplývá, že to bylo pravda.

Jade Goody byla dítětem dvou narkomanů, prvního jointa dostala, když jí bylo pět. Dívala se, jak si tatínek píchá heroin (zemřel na předávkování ve věku 42 let) a starala se o násilně se chovající matku, poté, co jí po nehodě na motorce ochrnula ruka.

Goody byla dokonalým materiálem pro bulvární tisk. Dělali si z ní legraci, jak je hlučná, že je obtloustlá (často o ní psali, že je Miss Piggy) a také že je pitomá - v domě Velkého bratra projevila v rozhovoru s jedním dalším jeho obyvatelem naprostou neznalost anglického zeměpisu - uvažovala nad tím, jestli je "East Angular" (hrabství East Anglia) v zahraničí, nebo kde. Seriozní noviny psaly o tom, jak jim vadí její vulgárnost a to, že se stává celebritou navzdory tomu, že naprosto nemá žádný talent.

Mnozí si z ní v televizi dělali legraci. Avšak motivací byl u všech těch novinářů a televizních moderátorů strach.

Protože navzdory údajné demokratizaci televize se skutečně nevzdělaní lidé, lidé, postižení skutečnou chudobou a deprivací, neobjevují v západních zábavných televizních pořadech. A náhle tu byla Jade, symbol nejrůznějších nepohodlných pravd, kterými se jen občas zabýváme v nějakém vážném dokumentárním filmu.

Z reakcí médií vyplynulo, jak daleko má Británie ještě na cestě k sociální rovnosti. Protože Jade hloupá nebyla. Podařilo se jí dokonale řídit svou další mediální kariéru. Byla zoufale nevzdělaná, ale kritizovat školský systém, který způsobil, že nevěděla, jestli je Rio de Janeiro město nebo člověk, není pro tisk zas až tak zajímavé. Nejprve pro ní byli selháním rodiče, pak škola a pak společnost.

Pak se situace začala měnit. Seriózní noviny o Jade přestaly psát a bulvární tisk začal svůj postoj k ní měnit.

Částečně to bylo proto, že bulvární tisk svou útočnou kampaní proti Jade přestřelil a lidi se začínali stavět na její stranu. A částečně to bylo proto, že si bulvár uvědomil, že lidi jsou jí fascinováni a že čím déle zůstane v domě Velkého bratra, tím víc výtisků prodají.

Proč se veřejnost identifikovala s Jade? Částečně, jak říkala ona sama, to bylo proto, že nabízela obyčejným lidem naději, že se mohou také stát celebritami. Tisk podcenil tuto sílu sebeidentifikace.

Právě proto, že normální lidi z Británie je tak málokdy vidět v médiích, si novináři neuvědomovali, že pro většinu lidí v Británii Jade nebyla osoba, jíž bylo nutno se vysmívat, ale normální člověk, jako všichni ostatní.

Její popularita vedla k lukrativním dohodám - psala sloupky do časopisů, inzerovala parférmy, DVD s tělocvikem a vydávaly se knižně její životopisy - celkem vydělala podle odhadů až 4 miliony liber.

V roce 2007 ji pozvali do vydání pořadu Big Brother pro celebrity. Málem to vedlo ke katastrofě. V domě Velkého bratra se Jade střetla s bollywoodskou hvězdičkou Shilpou Shetty, silně manipulativní indickou herečkou. Na její manipulativnost reagovala Jade Goody otevřeným rasismem: Nadávala jí "Shilpa Poppadom" a "Shilpa Fuckawallah". Do televize přišlo asi deset tisíc stížností a tisk na Jade Goody znovu zaútočil. Goody se v slzách omluvila.

Ve snaze napravit pověst o svém rasismu se loni v srpnu účastnila indické verze pořadu Big Brother "Big Boss". A v náhlém obratu, který by si nevymyslel nejzkušenější scénárista, dostala druhý den svého pobytu v indickém televizním domě "Velkého šéfa" zprávu o tom, že je nemocná na rakovinu.

Natočila pak dokumentární seriál Living with Jade, Život s Jade, poté, co ji začali lékaři léčit. To znovu vyvolalo debatu: využívá ona médií, anebo média využívají jí?

Bylo to zřejmě vzájemné. Pomohla prodat obrovské množství tisku, vyvolala obrovskou debatu na internetu a média i ona sama zbohatli.

Velké množství žen si pod vlivem jejího příběhu nechalo udělat výtěrové testy na rakovinou, takže kontroverzní příběh celebrity zachránil životy.

zdroj: magazín Echo

počet bodujících: 1

Willem Johan "Pim" Kolff

2009-02-11T12:47:00.000+01:00

14.2.1911 – 11. 2. 2009

Průkopník hemodialysy (sakra co to je?)

Počet bodujících: 2

herečka Dana Vávrová

2009-02-05T13:52:00.000+01:00

9.8.1967 - 5.2.2009

Od dětství účinkovala v televizních seriálech a inscenacích, např. My všichni školou povinní, Bambinot, Jestli jednou odejdu, Arabela. Stala se dvojnásobnou držitelkou ceny dětského diváka Zlatý dudek (za pohádkovou postavu Leontýnky v dětské hudební komedii Ať žijí duchové a za roli školačky Dany v ekologickém snímku Brontosaurus) a zvítězila v několika anketách o nejpopulárnějšího dětského herce.

Jako režisérka debutovala ještě pod jménem svého muže celovečerním dokumentem o rakouském jódlujícím hudebníkovi Hubertu von Goisernovi Wie die Zeit vergeht... (1997, Jak čas běží...).

Zdroj: ct24.cz
Zdroj: wiki.cz

textař Kurt Demmler

2009-02-03T13:48:00.000+01:00

29.11.1919 - 3.2.2008

Německý písničkář a textař Kurt Demmler, jenž psal texty pro berlínskou zpěvačku Ninu Hagenovou, východoněmecké rockové kapely i českého zpěváka Karla Gotta, spáchal sebevraždu v berlínské vazební věznici. Tam skončil kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Někdejšího předního umělce NDR, jenž však zastával kritický postoj vůči komunistickému režimu, nalezl v úterý ráno oběšeného v cele dozorce věznice v berlínské čtvrti Moabit.

Demmler byl jedním z nejplodnějších autorů písňových textů v bývalé NDR. Do němčiny převedl například píseň Karla Svobody Kdepak ty ptáčku hnízdo máš (Wo kleiner Vogel ist dein Nest). Tu zpívá Karel Gott ve filmové pohádce Tři oříšky pro Popelku, která je kultovní záležitostí v Česku i v Německu. Pod německou verzí slavné písně tak jsou podepsáni dva autoři, kteří si nakonec vzali život.

Demmler je autorem německých textů k mnoha dalším Gottovým původně českým šlágrům jako Daň z lásky své, Dál, dál se toulám, Sen lásky, Kavárna Sladký ráj nebo Půlnoční láska, v nichž přeložil texty Zdeňka Borovce, Borise Janíčka či Pavla Žáka. Velmi populární je v Německu například Demmlerova textová verze balady Diane Rossové When You Tell Me That You Love Me (Ich bin da, um dich zu lieben), kterou Gott nazpíval s izraelskou herečkou Daliah Laviovou.

Zdroj: novinky.cz
Zdroj: wiki.de

spisovatel John Updike

2009-01-27T13:44:00.000+01:00

18.3.1932 - 27.1.2009

Ve věku 76 let zemřel americký spisovatel John Updike. Nositel Pulitzerovy ceny podlehl rakovině plic, oznámila s odvoláním na jeho vydavatele Alfreda Knopfa agentura AP.

John Hoyer Updike se narodil 18. března 1932 v Shilligtonu v americké Pensylvánii (rodné město v řadě raných povídek skryl pod názvem Olinger). Po absolvování Harvardské univerzity získal roční stipendium na výtvarné akademii v britském Oxfordu. V letech 1955 až 1957 působil jako redaktor v časopise The New Yorker, kde vedle recenzí publikoval svoje první povídky.

Knižně debutoval v roce 1958 básnickou sbírkou Slepice vytesaná ze dřeva a jiná mírná stvoření, později vydal ještě několik básnických sbírek (česky například výběr Domácí biograf). Téhož roku publikoval i svůj první román Trh v chudobinci.

Zájem čtenářů i přízeň kritiky si Updike získal zejména svým druhým románem Králíku, utíkej! (1960), který je první částí volné tetralogie. Hlavní postavou románové série je Harry "Králík" Angstorm, bývalý hráč basketbalu, který se střídavými úspěchy a prohrami proplouvá životem. Zatímco první část je vylíčením atmosféry 50. let, druhý díl Králík se vrací zobrazuje bouřlivá 60. léta. K vrcholům jsou pak řazeny zbývající dvě části "králíkovské" tetralogie (Králík je bohatý a Králík na odpočinku), za něž získal Pulitzerovu cenu.

Updike několikrát navštívil Československo. Poprvé již v roce 1964 během cesty po zemích východní Evropy. Z návštěvy v polovině 80. let, kdy se na americké ambasádě setkal s několika spisovateli z českého disentu, čerpal inspiraci k jedné z povídek ze souboru o spisovateli Bechovi: povídka Bech co Čech. Jeho peru literárního kritika neunikla ani díla českých spisovatelů Ivana Klímy či Milana Kundery. V roce 1989 propůjčil Updikeovi americký prezident Národní medailí za umění.

Zdroj: lidovky.cz
Zdroj: wiki.en

režisér Miroslav Balajka

2009-01-25T13:39:00.000+01:00

31.8.1950 - 25.1.2009

Balajka se narodil 31. srpna 1950 v Hradci Králové a svůj profesní život spojil zejména právě s veřejnoprávní stanicí. Jako režisér se podílel na třech řadách Ranče U Zelené sedmy a seriálu Škola Na Výsluní, jehož pokračování pod názvem Škola pro život letos premiérově ČT uvede.

Režíroval například televizní filmy Psí kus (2005), Malvína (2003), Podle vlastních zásad (2003), Muž s duchem (1998), Alibaba a čtyřicet loupežníků (1996), Případ s černým vzadu (1993) a Ze života hmyzu (1993).

Byl také mimo jiné režisérem i autorem scénáře k filmu Pětka s hvězdičkou (1985), který získal řadu festivalových ocenění, Pravidla kruhu (1987) a ...ani smrt nebere (1995). Jako pomocný režisér se podílel na komedii Karla Kachyni Sestřičky (1983).

Zdroj: kurzy.cz
Zdroj: fdb.cz

Beatrice Farve

2009-01-19T10:58:00.000+01:00

30. 5. 1895 – 19. 1. 2009

V den úmrtí byla druhým nejstarším žijícím občanem USA.

Počet bodujících: 1

architekt Jan Kaplický

2009-01-14T13:28:00.000+01:00

18.4.1937 - 14.1.2009

Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v Praze, kde také vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Od své emigrace v roce 1968 dlouhodobě žil ve Velké Británii, kde v roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems.

Svoji architekturu navrhoval ve stylu high-tech, v posledních letech experimentoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Spolupracoval s předními světovými architekty, například Richardem Rogersem či Normanem Fosterem.
Společně s Amandou Levete, která se na sklonku 80. let stala jeho profesní i životní partnerkou (narodil se jim syn Josef), byli jedinou britskou společností, která pracovala pro NASA. Tato zkušenost ovlivňuje praxi ateliéru dodnes.

Jan Kaplický byl držitelem mnoha ocenění. Nejprestižnějším je britská cena za architekturu Stirling Prize za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu. V poslední době zaujal architekt světovou veřejnost především stavbou obchodního domu Selfridges building v Birminghamu, za kterou získal mnohá významná ocenění a došel všeobecného uznání. V nedávno uveřejněném přehledu nejvýznamnějších moderních staveb na světě, který otiskl The Independent, je Jan Kaplický zastoupen hned dvěma výše zmíněnými stavbami.

V Česku ho proslavil návrh "chobotnice", knihovny, která měla nahradit nevyhovující prostory v Klementinu. Dalším jeho českým projektem je stavba "rejnoka", paláce kultury, který navrhl pro České Budějovice. Ten by měl pojmout až 1 400 lidí, počítá se s dvěma koncertními sály, restauracemi a kavárnami.

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: wiki.cz

režisér Claude Berri

2009-01-12T13:19:00.000+01:00

1.7.1934 - 12.1.2009

Berri, vlastním jménem Claude Langmann, začínal u filmu počátkem 50. let jako herec. V 60. letech přešel k produkci a založil vlastní produkční společnost. Jako režisér měl úspěch mimo jiné s filmy Jean od Floretty a Manon od pramene.

Mezi snímky, pod kterými je podepsán jako producent, jsou třeba Valmont režiséra Miloše Formana, Tess polského tvůrce Romana Polanského, Milenec, který natočil Francouz Jean-Jacques Annaud, a komedie o pomyslném galském hrdinovi Asterixovi.

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: wiki.cz

básník Milan Rúfus

2009-01-11T13:06:00.000+01:00

10.12.1928 - 11.1.2009

Rúfus patril medzi najvýznamnejšie osobnosti slovenskej poézie. Narodil sa 10. decembra 1928 v Závažnej Porube na Liptove. Vyštudoval slovenčinu a dejepis na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde v rokoch 1952-1989 prednášal dejiny slovenskej a českej literatúry. Dva roky (1971-1972) pôsobil na univerzite v Neapole. Od roku 1990 žil na dôchodku v Bratislave.

Zdroj: pravda.sk
Zdroj: wiki.cz

válečný veterán Bill Stone

2009-01-10T13:01:00.000+01:00

23.9.1900 - 10.1.2009

Poslední známý britský veterán obou světových válek a jeden ze čtyř posledních britských veteránů první světové války Bill Stone zemřel v sobotu ve 108 letech v Berkshire na jihovýchodě Anglie. Ještě v listopadu se Stone zúčastnil 90. výročí oslav konce první světové války.

Stone se narodil v roce 1900 ve vesnici Ledstone v jihozápadní Anglii a měl 13 sourozenců. K námořnictvu se snažil dostat již v 15 letech, jeho otec ale odmítl podepsat potřebné dokumenty, protože v té době už v armádě sloužili jeho starší tři synové. Stone proto narukoval až v 18 letech. Jeho první loď, na kterou nastoupil službu, byl bitevní křižník Tiger.

V roce 1940 se zúčastnil pěti záchranných plaveb k francouzským břehům s lodí Salamander. Šlo o evakuaci britských a dalších spojeneckých jednotek z Němci obleženého města Dunkerque. Zúčastnil se také vylodění spojenců na Sicílii v roce 1943 s lodí Newfoundland.

Billa Stona přežil 112-letý veterán Henry Allingham a 110-letý Harry Patch. Čtvrtý žijící britský veterán, 107-letý Claude Choules, žije v Austrálii.

Zdroj: loh.cz
Zdroj: wiki.en

punker Ron Asheton

2009-01-06T12:54:00.000+01:00

17.7.1948 - 6.1.2009

Ron spolu s bratrem Scottem a Iggy Popem patřili do původní sestavy kultovních Stooges, kteří fungovali mezi lety 1967 a 1974 a stačili se rozpadnout ještě dřív, než dosáhli pozdějšího uznání kritiky i publika.

Na třetím albu Raw Power se Ron Asheton vzdal postu kytaristy i výhradního skladatele ve prospěch Jamese Williamsona a začal hrát na basu. Kapela už nicméně neustála následující turné, Iggy Popa totálně zdolala heroinová závislost a Stooges se rozpadli.

Zatímco Iggy Pop sólovou dráhu ustál, Ron Asheton se objevoval jako herec v nízkorozpočtových hororech - mimo jiné se mihl v originálním Texaském masakru motorovou pilou. Znovu do kurzu ho přivedl až soundtrack ke glamovému filmu Todda Haynese inspirovaném figurami Iggy Popa a Davida Bowieho Sametová extáze (Velvet Goldmine).

Kapela Stooges, jež letos figuruje v užším výběru na vstup do Rock'n'rollové síně slávy, se ke své investici do současné podoby rockové hudby přihlásila až v roce 2003, kdy se znovu dala dohromady a začala koncertovat. Před dvěma lety přijela na slovenský Hodokvas a s novým albem The Weirdness loni na podzim dorazila i do Prahy.

Zdroj: aktualne.centrum.cz
Zdroj: wiki.en

Baskytarista Jiří "Dědek" Šindelář

2009-01-05T12:44:00.000+01:00

3.1.1949 - 5.1.2009

Baskytarista Jiří Šindelář, kterému nejen fanoušci skupiny Katapult přezdívali Dědek, zemřel. Boji s chronickým onemocněním plicní nedostatečnosti podlehl jen dva dny po svých šedesátých narozeninách. Informaci potvrdil jeho dlouholetý přítel a kolega z kapely Oldřich Říha.

Na začátek listopadu si kapela naplánovala rozloučení s domovskou Plzní. "Plzeňský koncert bude výjimečný tím, že právě Plzeň je, poeticky řečeno, matkou Katapultu. V celé šňůře našich koncertů je ten plzeňský nejdůležitější," vyznal se frontman kapely Olda Říha. Šindelářův zdravotní stav se ale pár dnů před koncertem zhoršil a baskytarista s mohutným knírem místo na pódiu skončil na kapačkách v nemoci. I když Šindelář moc chtěl a doktory přemlouval, ti ho na koncert nepustili. Posledním koncertem Katapultu, který společně odehráli Olda Říha s Dědkem Šindelářem, bylo koncem loňského listopadu pražské Futurum. Katapult se loučil s koncertováním, protože na únor lékaři plánovali transplantaci Šindelářových plic.

V naší Krabici již máme jednoho člena skupiny Katapult Tolju Kohouta

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: wiki.cz

počet bodujících: 1

nejstarší člověk Maria de Jesus

2009-01-02T12:38:00.000+01:00

10.9.1893 - 2.1.2009

Ve věku 115 let zemřela Portugalka, která byla nejstarší osobou na světě. Maria de Jesus byla nejstarším člověkem od smrti Američanky Edny Parkerové, která zesnula loni v listopadu ve věku 115 let a 200 dní.

Jesusová se narodila 10. září 1893, dožila se tedy 115 let a 114 dní.

Podle rodinného příslušníka zemřela de Jesusová v sanitce cestou do nemocnice. Tam měla být hospitalizována kvůli otokům.

Zdroj: ihned.cz
Zdroj: wiki.en

počet bodujících: 6

spisovatel Johannes Mario Simmel

2009-01-01T12:24:00.000+01:00

7.4.1924 - 1.1.2009

Simmel byl znám jako brilantní vypravěč aktuálních, kriticky zaměřených románových příběhů. Svou první knihu vydal už v roce 1948 a od té doby psal jednu knihu za druhou. Tento rakouský spisovatel s německými rodiči žijící ve Švýcarsku jich vytvořil přes tři desítky a čtou se po celém světě. Většina z nich byla zfilmována.

Zdroj: lidovky.cz
Zdroj: wiki.cz

nejstarší Češka Marta Pokorná

2008-12-30T12:18:00.000+01:00

8.7.1900 - 30.12.2008

Ve věku 108 let zemřela ve 23:15 nejstarší Češka Marta Pokorná. V Dačicích na Jindřichohradecku, kde žila, byla například první ženou, která řídila auto. Poslední rok a půl trávila v Domově důchodců v Budíškovicích.

Mluvčí ČSSZ Jana Buraňová ČTK řekla, že správa jako nejstarší žijící Čechy eviduje dva lidi, kteří letos oslavili 106. narozeniny. Jde o ženu žijící v Jihočeském kraji a muže z kraje Olomouckého

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: wiki.cz

počet bodujících: 8

skladatel Vincent Ford

2008-12-28T12:10:00.000+01:00

1940 - 28.12.2008

Vincent Ford složil reggae píseň No Woman No Cry, kterou v roce 1974 proslavil zpěvák Bob Marley. Skladba vyšla na Marleyho desce Natty Dread. Vincent Ford se podílel i na další desce Boba Marleyho s názvem Rastaman Vibration.

Zdroj: novinky.cz
Zdroj: wiki.en

zpěvačka Eartha Kitt

2008-12-25T11:59:00.000+01:00

17.1.1927 - 25.12.2008

Poprvé se do povědomí širší společnosti zapsala jako představitelka Catwoman v seriálu Batman, který běžel krátkou dobu i u nás. Krátce však po svém uvedení na televizní obrazovky se dala i na hudební kariéru- jejím prvním hitem byl Vánoční singl "Santa Baby", který nazpívala v roce 1963, znovu se dostala do povědomí v letech osmdesátých, kdy se svezla na doznívající disco-vlně s hitem "Where is my man" a později "Cha-Cha Heels", na kterých spolupracovala s Bronski Beats.

Zdroj: play.cz
Zdroj: osobnosti.cz

dramatik Harold Pinter

2008-12-24T16:34:00.002+01:00

10.10.1930 - 24.12.2008

Harold Pinter je nositel Nobelovy ceny za literaturu a pravděpodobně nejvýznamnější představitel britského dramatu druhé poloviny 20. století.

Světoznámý britský dramatik Harold Pinter, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2005 a jeden z průkopníků absurdního dramatu, zemřel ve věku 78 let. Podle agentury AP to dnes v Londýně oznámila jeho manželka. Podle internetové encyklopedie Wikipedie zemřel již ve středu 24. prosince. Pinter je považován za nejvýznamnějšího představitele britského dramatu druhé poloviny 20. století.

Působil také jako básník, herec, divadelní režisér i filmový scénárista. Na veřejnosti proslul radikálními politickými názory.

Angažoval se například jako odpůrce války v Iráku a neúnavný kritik amerického prezidenta George Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira.

Celkem napsal tři desítky divadelních her a řadu kratších skečů, filmové a televizní scénáře i rozhlasové hry. V několika inscenacích svých her hrál, mnoho jich režíroval.

zdroj: ihned.cz

počet bodujících: 1

politolog Samuel Huntington

2008-12-24T11:51:00.000+01:00

18.4.1927 - 24.12.2008

Byl to vlivný a kontroverzní americký politický teoretik, byl poradcem amerického presidenta Cartera a napsal bestseller Střet civilizací

Někdejší ředitel Harvardského institutu pro strategické plánování a poradce pro bezpečnost prezidenta Cartera skončil s aktivním učením loni. Do

důchodu odešel po 58 letech přednášení.

Napsal (či se na nich podílel) sedmnáct knih věnovaných především americké politice a procesu demokratizace ve světě.

Největší slávu mu ovšem přinesla původně "pouhá" stať určená pro časopis Foreign Affairs. Sepsal několik tezí, které popisovaly, jak se promění

politika po studené válce. Namísto střetů mocností podle něj přijdou na řadu střety civilizací, kultur a náboženství. Zejména střety Západu se zeměmi

islámu.

Zdroj: aktualne.centrum.cz
Zdroj: wiki.cz

převor Řádu Maltézských rytířů Josef Zlámal

2008-12-23T11:35:00.000+01:00

1.7. 1915 - 22.12.2008

Josef Zlámal byl český katolický kněz a převor Českého velkopřevorství Suverénního řádu sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a Malty (od 1994).

Na kněze byl vysvěcen 5. července 1941 v Olomouci. V roce 1949 přes zákaz komunistických úřadů přečetl v kostele pastýřský list Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky, za což byl zatčen a odsouzen na 10 let vězení. Vězněn byl až do roku 1963

Zdroj: wiki.cz
Zdroj: tyden.cz

hrdina/praskac William Mark Felt

2008-12-18T16:44:00.000+01:00

17.8.1913 - 18.12.2008

Mark Felt, klíčový anonymní zdroj v aféře Watergate přezdívaný Deep Throat (Hluboké hrdlo), zemřel na selhání srdce.

Felt byl v době Watergate náměstkem ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a poskytoval novinářům listu The Washington Post Bobu Woodwardovi a Carlu Bernsteinovi informace o aféře. Novináři svému zdroji přezdívali Deep Throat a Felt svou roli ve skandálu přiznal až v roce 2005. Po prozrazení své identity byl označován jak hrdinou, tak

Aféra Watergate vypukla v červnu roku 1972. Necelého půl roku před volbami se do kanceláří Demokratické strany v komplexu Watergate vloupalo pět mužů. O dva dny později The Washington Post přišel s informací, že stopy vedou k lidem z Bílého domu.

Později se ukázalo, že vloupání bylo jen jedním z dílků akce, která zahrnovala sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Tehdejší prezident Richard Nixon kvůli aféře v roce 1974 rezignoval, aby se vyhnul obvinění v Kongresu.

zdroj: novinky.cz

počet bodujících: 5

Hagel Catherine Helen Dahlheimer

2008-12-06T16:52:00.000+01:00

28.11.1894 - 6.12.2008

V den smrti byla třetí nejstarší osobou světa - 114 let a 8 dní.

počet bodujících: 2

Edna Parker

2008-11-26T09:57:00.000+01:00

20.4.1893 – 26.11.2008

Ve věku 115 let a 120 dní zemřela ve středu Edna Parker, která byla podle Guinnessovy knihy rekordů nejstarším člověkem na světě.

Parker se narodila 20. dubna 1893. Od roku 1938, kdy její manžel zemřel na infarkt, žila na své zemědělské usedlosti sama až do sta let, kdy se přestěhovala k synovi. Smrt ji zastihla v pečovatelském zařízení ve městě Shelbyville nedaleko Indianapolisu, kde letos v dubnu, poměrně čilá, oslavila 115. narozeniny.

Parker má pět vnuků, 13 pravnuků a 13 prapravnuků. Přežila oba své syny - Clifforda a Earla Juniora i dvě sestry.

počet bodujících: 17

zdroj: blesk.cz

Helmut Zilk

2008-10-24T13:45:00.000+02:00

9.6.1927 - 24.10.2008

Ve Vídni zemřel ve věku 81 let někdejší starosta rakouské metropole Helmut Zilk. Kdysi se proslavil i jako moderátor diskusních pořadů ORF. Bývalý český prezident Václav Havel zvažoval, že Zilkovi udělí Řád bílého lva. K tomu nakonec nedošlo, objevily se informace o údajné Zilkově spolupráci s československou STB v 50. a 60. letech. Helmut Zilk obvinění popřel.

Zilk patřil k nejpopulárnějším rakouským politikům. Vzděláním učitel pracoval původně jako novinář v rozhlasu a televizi a k působení ve sdělovacích prostředcích se vrátil i po skončení politické kariéry.

V politice se angažoval jako člen Rakouské sociálnědemokratické strany (SPÖ) a především ve funkci starosty rakouské metropole, kterou zastával deset let (1984-1994), si získal značnou oblibu. Krátce byl i spolkovým ministrem školství. Řadu let pak stál v čele Rakousko-české společnosti.

Mezinárodní pozornost vzbudil v roce 1993 atentát, který byl na Zilka spáchán takzvanou dopisovou bombou. V jeho důsledku ztratil tehdejší starosta několik prstů na levé ruce.

Kontroverze pak vyvolalo v roce 1998 odmítnutí tehdejšího českého prezidenta Václava Havla udělit Zilkovi státní vyznamenání kvůli podezření, že v 60. letech údajně spolupracoval s tehdejší československou tajnou policií (StB).

Zdroj: ct24.cz

Statistika Krabice živých 2007/2008

2008-10-22T23:51:00.003+02:00

Počáteční počty
startovní datum: 1.10.2007
počet hráčů: 45
počet tipů: 291
nejčastější nominace: Petr Haničinec (38)

Konečný stav

počet bodujících hráčů: 43
počet zásahů: 41 (14,1% celkového počtu)
počet zásahů na první pozici: 11 (s žolíkem 12 bodů) - Výtržník
(55% z možných nominací jednotlivce)
nejčastější žijící nominace: Zita Kabátová (33)

Výsledky Krabice živých 2007/2008

2008-10-20T19:39:00.006+02:00

Výtržník - 12 bodů
Budivoj - 11 bodů
HRR - 9 bodů
Dodanek, Hornblower - 8 bodů
Bungalov, Frenzy, plcarrot, Raduz, stanny+Tigo, suk - 7 bodů
Anka, czerny, fantom, i214, MACA, Marlena+Zephid, Mirco, muflonek, Ptiger, TheGen, Vanda, Vojtas, Wamp - 6 bodů
Imperator, knedle, Londo, Lumberjack, maa, Slim - 5 bodů
cabacaba, Godzila, panKaplan, redbaron, Ruda_Lebka2, Tučňák - 4 body
Geko, Shelle - 3 body
Havelock, Hew, Kvetinka, makovec - 2 body
pan_dRevnik - 1 bod

Stydět se zatím musí kazismrti: gvi, MacMagor - bez bodu

Gratuluji všem na bedně.

Výtřžník trefil neuvěřitelných 11 výskoků - 55% tipů (tj. žolík je ten 12 bod), což je dosud nejlepší výsledek v historii KZ.
Budovoj se svými 11 body (také žolík) tedy také trefil 50% a tím vyrovnal rekord minulého ročníku.

Být na nominačkách těchto dvou zároveň, sepsat závěť je jasná volba...

Mých 5 bodů je také příjemných (1/4 nominačky).

Pravidla hry "Krabice živých" ročník *2008 †2009

2008-10-17T13:05:00.003+02:00

(pozdě ale přece)

I. Předpoklady

1. Zúčastnit hry se může každý, kdo je zaregistrovaným uživatelem na serveru Lopuch. Další informace o hře a přidruženou diskusi je možno nalézt v klubu Krabice Živých na tomtéž serveru.

II. Pravidla hry

1. Každý účastník hry (dále jen hráč), si pro sebe sepíše seznam dvaceti dosud žijících lidí, u kterých předpokládá, že během jednoho roku zemřou. Tyto osoby budeme nazývat nominace. Jednu ze svých dvaceti nominací si může každý hráč označit žolíkem.

2. Takto sestavené seznamy musí hráči odeslat jednomu z moderátorů hry do pošty na diskuzním serveru Lopuch dříve než hra začne (viz IV. Harmonogram). Nominační vzkazy obsahující titulek "Krabice Živých" mají mnohem menší šanci, že budou moderátory přehlédnuty.

3. Za každou úspěšnou nominaci (nominovaná osoba umře v průběhu hry, bere se v potaz místní čas vzhledem k místu úmrtí) získává hráč bod.

3a. Byla-li tato nominace navíc označena žolíkem, získává hráč ještě jeden prémiový bod navíc.

3b. Výskok, na který nebylo upozorněno do tří měsícu v klubu příslušným příspěvkem (viz níže), propadá a můžete se s ním odebrat třeba do psychologické poradny. To je při novém ročníku keců a takové knedle si přivleče v září mrtvolu z listopadu. Nedík.

(formát oznamujícího příspěvku)

Titulek: výskok
text příspěvku: jméno, datum narození, datum úmrtí, případné další informace

4. Dosáhnou-li někteří hráči 21 bodů, končí hra jejich vítězstvím před časovým limitem.

4a. Dosáhnou-li někteří hráči 20 bodů (a nemají žádnou nominaci označenou žolíkem a zároveň hra ještě neskoničla podle bodu II.4), končí hra jejich vítězstvím před časovým limitem.

5. Pokud skončí časový limit, stává se vítězem ten, kdo má nejvyšší počet bodů. Pokud je takových hráčů více, přichází na řadu náhlá smrt.

III. Náhlá smrt

1. Náhlé smrti se účastní jen ti hráči, kteří měli v době konce řádné hrací doby (viz IV. Harmonogram) shodně nejvíce bodů.

2. Vítězem hry se stávaji ti hráči, kteří zaznamenají v průběhu náhle smrti první bod.

IV. Harmonogram

1. Nominace (viz bod II.1) pro ročník *2008 †2009 již není možno zasílat.
2. Nominace přijaté nejpozději do půlnoci 30.9.2008 lopušího byly zařazeny do hry.
3. 1.10.2008 První soutěžní den ročníku *2008 †2009.
4. 30.9.2008 Poslední soutěžní den ročníku *2007 †2008.
5. Do 31.10.2008 lze podávat protesty k ročníku *2007 †2008, pak bude tento uzavřen.
6. Do 31.12.2009 lze podávat protesty k ročníku *2008 †2009 (v souladu s pravidlem 3b o nárokování výskoku), pak bude tento uzavřen.

V. Dodatky

A. Hru mohou hrát i moderátoři.
B. Nominace musí být takové, aby moderátoři mohli snadno ověřit úmrtí nominovaných osob.
C. Konečné slovo v otázce nominace mají moderátoři, pokud máte pochyby ohledně platnosti své zamýšlené nominace, tak se jich raději zeptejte.
C.2 Jimmy Hoffa není platná nominace. D. Moderátoři mají rovněž konečné slovo v případě, že případnou spornou situaci pravidla hry neřeší.

zdroj: oficiální stránky Krabky - pravidla 08/09

ilustrátor Pospíšil Antonín

2008-10-05T12:41:00.000+02:00

2. 6. 1909 - 5. 10. 2008

Mnoho lidí si ho pamatuje ze Živé abecedy ještě ze školních let.

Byl malířem, ilustrátorem a pedagogem. Studoval na Uměleckoprůmyslové školy u prof. Jaroslava Bendy, prof. kreslení na ČVUT a vystudoval i filozofickou fakultu Karlovy univerzity.

Zdroj: citarny.cz

Počet bodujících: 1

karikaturista Boris Jefimov

2008-10-01T07:35:00.002+02:00

28.9.1900 – 1.10.2008

Jefimov kreslil karikatury nacistických vůdců i západních světových politiků téměř osmdesát let; prakticky po celou dobu existence Sovětského svazu. Jeho první karikaturu otiskl petrohradský časopis Slunce Ruska už v roce 1916.

Výtvarník, který patřil mezi oblíbence sovětského diktátora Stalina, se proslavil především svými propagandistickými karikaturami nacistických vůdců za druhé světové války. Po jejím skončení kreslil obžalované válečné zločince při norimberském procesu. Za Studené války ve svých karikaturách vykresloval americké představitele jako válečné štváče.

Jeho život odrážel mnohé paradoxní situace, které provázely celou historii Sovětského impéria. Narodil se v Kyjevě jako druhý syn židovského ševce. Jeho rodina během 1. světové války musela utéct před postupujícími německými vojsky. Po návratu do Kyjeva začal studovat a své vnitřní emoce vyjadřovat karikaturami politiků. Roku 1919 už kolovaly mezi vojáky Kyjevské Rudé armády. Jeho služba Sovětskému svazu začala.

V letech 1920-21 tvořil plakáty a brožury pro organizaci s výmluvným názvem Agitprop. Poté odešel za svým starším bratrem, kteý působil jako redaktor deníku Pravda. Zde začal pracovat jako politický karikaturista.

Roku 1924 vyšla jeho první kniha Politicheskiye karikatury s předmluvou Lva Trockého. Vydavatel s tím nesouhlasil, protože se obával Stalinova hněvu. Jefimov však předmluvu prosadil, za což vydavatel později zaplatil životem. Jefimov si ten svůj po Trockého útěku ze SSSR zachránil jeho vykreslením jako zrádce a fašisty. Přitom oba byli přáteli.

Po napadení Sovětského svazu Hitlerem Jefimov dostal příkaz napřít síly proti nacismu. S vypuknutím Studené váky byl jeho další cíl jasný. Za svou službu obdržel mimo jiné i Státní cenu Sovětského svazu. Jefimov i v posledních letech svého života aktivně pracoval - sepisoval paměti a přednášel o karikatuře na Ruské akademii umění.

Pro ruskou televizi v roce 2005 řekl, že si po zkušenostech z Petrohradu během revoluce 1917 změnil jméno, aby skryl své židovské kořeny. Ve stejném roce proběhla v Praze výstava jeho prací. Při té příležitosti vyplynulo, že svou tvorbu bral jen jako práci bez ohledu na osobní zodpovědnost. S jeho smrtí tak zmizel jeden ze symbolů podstaty komunismu.

zdroj: ihned.cz

Počet bodujících: 1

Lepší začátek jsme si nemohli přát!

spisovatel Adolf Branald

2008-09-28T07:45:00.000+02:00

4.10.1910 – 28.9.2008

Ve věku 97 let zemřel v neděli spisovatel a dramatik Adolf Branald, pamětník minulého století a souputník mnoha osobností české kultury.

Z díla čítajícího přes 30 románů mezi jeho nejznámější knihy patří dětský Dědeček automobil nebo Vizita, kterou zfilmoval Karel Kachyňa s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli světoběžníka Prepsla.

Prošel mnoha zasměstnáními a skoro ze všech vytěžil náměty na své romány. Patřil k průkopníkům profesního románu u nás. "Můj otec, režisér, stával na rampě a v ruce držel scénář, podle nějž fabuloval svůj svět. Také já potřebuji podklad. Dělám své knihy jako tatínek. Já je nepíši, já je režíruji," řekl v Týdnu.

Jeho smysl pro realistické vyprávění a vystižení prostředí se šťastně protnul právě v knize Dědeček automobil vyprávějící o počátcích automobilismu u nás. I ta se dočkala zfilmování v režii Alfréda Radoka a spisovatel se tu potkal i s Milošem Formanem.

Adolf Branald se 4. října 1910 narodil v Praze jako syn Richarda Branalda, herce, režiséra a dramatika, a herečky Marie Branaldové. Dětství prožíval v Praze, Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi.

Spolu s otcem prý stál u zrodu vůbec prvního československého filmu v roce 1918. Často se o něm tvrdí, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách.

V roce 1929 maturoval na obchodní akademii, po skončení vojenské služby pracoval jako praktikant v bance, obchodní zástupce, klavírista při němých filmech, vedoucí autodílny i agent s autooleji, prodavač v knihkupectví i reklamní pracovník.

V roce 1936 nastoupil u státních drah, kde sloužil jako telegrafista nebo výpravčí. V letech 1939 až 1945 pracoval v Praze na Masarykově nádraží, kde se také účastnil odboje.

Po válce pracoval jako tiskový referent na ministerstvu dopravy, v letech 1952 až 1959 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel; tady pomohl na knižní pulty Bohumilu Hrabalovi a potkal Josefa Škvoreckého.

Od roku 1962 se věnoval jen spisovatelské práci. Od roku 1970 ale nemohl publikovat; v roce 1969 vystoupil z KSČ, jejímž členem byl od roku 1948.

Branaldovy literární začátky jsou spojeny s prací jeho otce. Již před válkou s ním psal divadelní hry pro ochotníky. Sám pak publikoval v novinách a časopisech.

K jeho známým dílům patří i Stříbrná paruka z roku 1947, první Branaldův román z divadelního prostředí v 19. století. K divadlu - které znal už od mládí - se váže i vzpomínková Skříňka s líčidly. Známý je také Valčík z Lohengrina, románovou trilogii věnoval železnici.

Před šesti lety vydal vzpomínkovou knihu Převleky věnovanou svému bydlišti Spořilovu. Ještě v roce 2005 vyšel Tichý společník, kde svým hutně zkratkovitým stylem a s osobitým humorem, v dobových i lidských souvislostech, vyprávěl o svých přátelích: Seifertovi, Radokovi, Boudovi, Hrubínovi, Hrabalovi nebo Lhotákovi, se kterým sdílel nostalgickou lásku k velkoměstu a strojům.

zdroj: aktualne.cz

počet bodujících: 17

Poslední výskok ročníku Krabice živých 2007/2008 - pěkné načasování 2 dny před deathline.

Blíží se 6 ročník Krabice živých

2008-09-26T13:30:00.003+02:00

Ano - je to tak - za dveřmi máme další ročník naší tipovací soutěze: Krabice živých 2008/2009.

Pravidla zůstala stejná, jen se díky lehce mrtvolným stavům moderátorů/organizátorů/administrátorů captainna a Finchera (není fakt mrtvej?) a Aktualizace funkčně posunula. Nic nebylo včas a dostatečně nahlas vyhlášeno, takže týdenní Karanténa byla zrušena a tak se tipy můžou zasílat az do poslední sekundy tohoto ročníku.

Pokusím se to nejdůležitější zde shrnout:

1.10.2008 První soutěžní den ročníku *2008 †2009.
30.9.2009 Poslední soutěžní den ročníku *2008 †2009.
v nominaci max. 20 tipů na účastníka, jeden z nich označen jako žolík (v případě úmrtí je za 2 body)
nominace zasílat moderátorům do pošty na Lopuchu (tj. nutná registrace na Lopuchu) - ideálně captainnovi, bo Finchera a Aktualizaci bych vzhledem k jejich laxnímu přístupu nedoporučoval - do 30.9.2008 23:59:59

Takže hodně štěstí v hledání těch pravých tipů.

Pokud vám chybí ještě nějaký link, ty nejdůležitější jsou zde v pravém sloupci v sekci Související linky (první dva).

herec Paul Newman

2008-09-26T07:35:00.000+02:00

26.01.1925 - 26.09.2008

Legendární americký herec Paul Newman zemřel ve věku 83 let v pátek na rakovinu na svém statku poblíž Westportu obklopen rodinou a blízkými přáteli. V sobotu o tom informoval média jeho mluvčí Jeff Sanderson.

Fascinující modré oči, elegantní a přitažlivý vzhled a obrovský talent z Newmana udělal jednu z největších světových filmových hvězd. Idol mnoha žen, který patřil mezi nejvýznamnější hollywoodské herce více než šedesát let, už delší dobu bojoval s rakovinou plic.

Letos v červnu se objevily nepotvrzené informace, že se léčí v newyorském zařízení Memorial Sloan-Kettering Cancer Center. Herec se odebral na odpočinek loni v květnu. Zjistil prý, že už mu hraní nejde tak jako dřív.

Newman se poprvé objevil na filmovém plátně v roce 1949. První hlavní roli si zahrál v roce 1956 ve snímku Někdo tam nahoře mě má rád. Během téměř 60 let kariéry se objevil ve zhruba šesti desítkách filmů.

Do zlatého fondu světové kinematografie se zapsal rolemi například ve filmech Podraz, Kočka na rozpálené plechové střeše, Hombre, Frajer Luke, nebo Butch Cassidy a Sundance Kid.

Během své zářící herecké kariéry byl "blonďák Paul" desetkrát nominován na Oscara. Cennou sošku získal v roce 1987 za roli ve filmu Barva peněz. Byl nositelem dvou čestných Oscarů. Spolupracoval se slavnými režiséry minulého století, a to například s Martinem Scorsesem, Johnem Hustonem, Robertem Altmanem nebo Alfredem Hitchcockem.

Více než padesát let byl ženatý s držitelkou Oscara Joanne Woodwardovou. Známý byl však i svou vášní pro automobilové závody, a to nejen jako divák, ale především jako aktivní automobilový závodník. V roce 1979 skončil na druhém místě ve slavném závodu Le Mans.

Newman byl ale také úspěšným podnikatelem, a to jako tvůrce řady potravinářských výrobků Newman's Own, které zdobí jeho jméno a tvář. Takto vydělané peníze věnoval na charitu.

Paul Newman se narodil 26. ledna 1925 na předměstí Clevelandu. Během 2.světové války pracoval pro námořnictvo v Pacifiku. Poté studoval na Kenyonské Univerzitě v Ohiu, kam se dostal díky sportovnímu stipendiu. Po barové potyčce byl však z fotbalového týmu vyloučen a stal se hercem.

Newmanův herecký partner a další hollywoodská legenda, Robert Redford těžko hledal slova: "Existuje bod, kdy pocity nelze vyjádřit slovy. Ztratil jsem skutečného přítele. Můj život i tuto zemi zlepšilo, že se v nich objevil on," řekl v sobotu.

"Bude mi chybět, bude nám všem chybět, není druhý takový. Měl život na který mohl být pyšný - rodinu, charitativní činnost - a potom kariéru, která je nezapomenutelná," komentovala Newmanův skon Meryl Streepová.

"Bůh někdy stvoří dokonalé lidi a Paul Newman byl jedním z nich," podotkla další hollywoodská herečka Sally Fieldová, s níž hrál ve snímku Bez zlého úmyslu. "Byl to můj hrdina," řekla magazínu People filmová hvězda Julia Robertsová, která s Newmanem spolupracovala na charitativních projektech.

"Byla to skvělá osobnost a herec, seriózní, se vzorným způsobem života, který významně přispěl do světové kinematografie," řekla o Newmanovi jedenaosmdesátiletá italská herečka Gina Lollobrigida.

zdroj: ihned.cz

počet bodujících: 1

(Paul nás lehce převez, v novém ročníku by jistě patřil k lídrům krabice co do počtu nominací)

podnikatel Tomáš Baťa

2008-09-01T14:31:00.000+02:00

17. 9. 1914 - 1. 9. 2008

Legendární podnikatelská postava naší i mezinárodní scény Tomáš J. Baťa zemřel dnes ve věku nedožitých 94 let. Stalo se to náhle a nečekaně v Torontu dne 1. září 2008 ve 13:40 SEČ. Odešel uprostřed práce a nových plánů v klidu a míru obklopen svými nejbližšími.

Tomáš Baťa byl synem zakladatele rozsáhlého obuvnického impéria, které proslavilo náš obuvnický průmysl doma i v zahraničí již na začátku 30. let. minulého století. Druhá světová válka a na ni navazující nástup komunismu mu zabránily pokračovat v díle svého otce v rodném Československu a způsobily téměř zhroucení celé baťovské organizace. Za této situace založil v Torontu novou Bata Shoe Organization a díky mimořádnému úsilí a geniálním schopnostem obnovil a dále rozvíjel celosvětové obuvnické impérium. Sám stál v jeho čele až donedávna, kdy předal řízení svému synovi.

Na své kořeny nikdy nezapomněl a podporoval zájmy České republiky v celém světě. Se svou manželkou Sonjou se po roce 1989 jako jeden z prvních vrátil do Česka pln nadějí a očekávání. Obnovil zde baťovské podnikání, ovšem ve zcela nových podmínkách.

Třebaže mu nebylo ze znárodněného majetku vráceno nic, věnoval se v duchu idejí svého otce podpoře vzdělávání mladých lidí a dalším ušlechtilým cílům. Zasadil se o založení vzdělávací organizace mladých podnikatelů pod názvem Junior Achievement. Před deseti lety zřídil Nadaci Tomáše Bati ve Zlíně, jejíž činnost materiálně i duchovně podporoval. Vedením nadace pověřil svou dceru Moniku. Stál u zrodu zlínské univerzity Tomáše Bati a stal se předsedou její správní rady.

Málo známý je jeho osobní přínos v oblasti výroby obuvi, kde se mimo jiné přímo podílel na rozvoji počítačové technologie navrhování obuvi. Byl předsedou obchodního a průmyslového poradního výboru OECD pro transformaci zemí Střední a Východní Evropy a v této funkci se zasloužil o přijetí Česka a Slovenska do této organizace. Ve své celoživotní práci prosazoval zásady etiky podnikání. Je držitelem řady vysokých ocenění, mimo jiné Řádu T.G. Masaryka a slovenského Bílého dvojkříže. Stal se čestným doktorem řady světových univerzit.

Se svou manželkou Sonjou vychovali jednoho syna a tři dcery, které aktivně zapojili do řízení světové obuvnické organizace. Vytvořil tak záruku kontinuity baťovského díla ve světě i v České republice.

Do poslední chvíle si zachoval výjimečnou vitalitu, pozitivní energii a entuziasmus, které promítal do svých plánů a dokázal přenášet na své okolí.

zdroj: bata.cz

počet bodujících: 15

herečka Vilma Jamnická

2008-08-12T14:26:00.001+02:00

11.11. 1906 - 12. 8. 2008

"Príčinou smrti bolo zlyhanie srdca. Zaspala," potvrdil herečkinu pokojnú smrť jej synovec Miroslav Dudáš.

Vilma Jamnická sa narodila 13. novembra 1906 v českom Barchove ako Vilma Beřezinová. Korene Vilmy Jamnickej však siahajú do Poľska.

Časť života prežila v rakúskom Linzi, no neskôr sa s rodičmi presťahovala do Bratislavy. Ako 19-ročná začala študovať na Lekárskej fakulte Univerzity Komenského, kde sa zoznámila so svojím budúcim manželom. Na škole pobudla len rok, medicínu študovala od roku 1925 do roku 1926. Viac ako lekárstvo jej totiž učarovalo herectvo, ktorému ostala verná po celý zvyšok života.

Štúdium herectva na Hudobnej a dramatickej akadémii v Bratislave ukončila v roku 1929. Ďalších štyridsať rokov, až do roku 1969, bola členkou Činohry Slovenského národného divadla. Po odchode do dôchodku však ostala stále aktívna. Verejnosť ju preto pozná aj ako spisovateľku a astrologičku.

Svoju filmovú kariéru odštartovala ako 48-ročná v roku 1954 v snímke Drevená dedina režiséra Andreja Lettricha. Jamnická sa na filmovom plátne objavila po boku Jozefa Kronera, Karola Machatu, Zdeny Grúberovej, Jána Bzdúcha a iných hereckých osobností.

O štyri roky ju Lettrich spolu s Jozefom Medveďom prizvali k spolupráci na filme V hodine dvanástej, kde sa zlietol celý kŕdeľ pánov hercov - Ladislav Chudík, Eduard Bindas, Viktor Blaho, Jozef Dóczy, Slavo Drozd, Emil Horváth st. a iní. V Jánošíkovi I-II z roku 1963 v réžii Paľa Bielika Jamnická stvárnila slepú babku.

Do začiatku 70. rokov ju potom obdivovatelia mohli vidieť len v divadle, no už v roku 1971 sa československému publiku predstavila ako Marina z filmu Keby som mal pušku a tiež ako Deminová z komédie Páni sa zabávajú. Onedlho dostala ponuku účinkovať vo filme Kto odchádza v daždi... (1974) Martina Hollého.

Vilma Jamnická nechýbala na pľaci ani pri natáčaní filmu Biela stužka v tvojich vlasoch z roku 1977, v ktorom stvárnila Kuckovú. So sedemdesiatymi rokmi sa rozlúčila snímkami Kamarátky a Postav dom, zasaď strom, oba z roku 1979.

Ďalšiu etapu jej hereckej kariéry pred kamerou uviedla hudobná komédia Ďuro - Truľo z roku 1981. O dva roky zažiarila v televíznej inscenácii Františka Chmiela Cesta na krvavé pole.

V rozprávke Osudná cesta z roku 1984 sa objavila so Zdenou Studenkovou, Františkom Dibarborom, Evou Krížikovou, Jozefom Vajdom, Vierou Strniskovou, Máriou Hájkovou a Marošom Kramárom. V tom istom roku ju opäť oslovil režisér Medveď s ponukou účinkovať v koprodukčnej dráme Na druhom brehu sloboda a zahrala si aj v rozprávke Loktibrada.

V roku 1985 sa blysla vo filme Kára plná bolesti a o rok na to ju už diváci spoznali ako Cilku v muzikáli Dušana Rapoša Fontána pre Zuzanu. Po Lettrichovej dráme Hody (1987) so silným ženským obsadením v zostave Vilma Jamnická, Eva Večerová, Marta Sládečková, Eva Kristínová a Eva Jakoubková, hrala v Strašidlách z vikýře (1987). Neodmietla ani ponuku hrať vo filmoch Vlakári (1988) a Chlapská dovolenka (1988). V prelomovom roku 1989 mali premiéru Prstienky z kukučiny.

Po zmene režimu jej dal ako prvý šancu Juraj Jakubisko vo filme Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý z roku 1992. Jamnická na tomto filme pracovala v hereckom kolektíve s Deanou Horváthovou, Dagmar Havlovou - Veškrnovou, Jurajom Kukurom, Ľubomírom Paulovičom, Stanom Dančiakom, Vladimírom Jedľovským, Oľgou Zöllnerovou a inými poprednými hercami.

V roku 1994 hrala v snímke Díky za každé nové ráno. Zatiaľ posledná rozprávka, v ktorej účinkovala, bolo Tajomstvo šťastia Jozefa Holeca z roku 1995. O dva roky ju ako deväťdesiatničku "povolal do služby" Jakubisko vo filmovom podobenstve Nejasná zpráva o konci světa. Naposledy sa s novou nastupujúcou generáciou hercov zastúpenou Monikou Hilmerovou a Zuzanou Norisovou, stretla v televíznej inscenácii Kovladov dar v roku 1998.

Šarmantná dáma bola manželkou avantgardného režiséra, pedagóga a divadelníka Jána Jamnického. Od rozvodu s ním žila viac ako 50 rokov sama. K ich spoločnému životu sa v spomienkach vracala v knihe Léta a zimy s Jánom Jamnickým z roku 1985. O ich vzťahu hovorila, že "bol trýznivý, až to hraničilo so šialenstvom". Na druhej strane ju podľa jej slov "fascinoval a magnetizoval".

Ďalšie strany knihy hovoria o negatívnej Vilminej svokre, kvôli ktorej vraj Jamnická nikdy nenašla v rodine harmóniu. Téme svojho rozpadnutého manželstva dala spisovateľka a herečka dostatočný priestor aj v spoločnom knižnom projekte s Marikou Studeničovou Elixír môjho života. V zmysle príslovia "všetko zlé je na niečo dobré" zasvätil Jamnický svoju bývalú manželku do tajomstva dlhovekosti. Sám však tragicky zahynul v Tatrách.

"Jamnický sa so mnou rozišiel a neostalo mi nič iné, len si povedať: A dosť, z lásky revať nebudem!," povedala v jednom z rozhovorov Vilma Jamnická. V minulom živote bol podľa nej predstavený dominikánskeho kláštora, ale v tomto živote sa k nej správal, akoby bol predstavený stále.

Napriek tomu tvrdila, že Jamnický bol to božstvo, ktoré ju vždy postavilo na nohy. Počas ich spoločného života učil Vilmu správnej životospráve. Odvtedy sa táto dáma od problémov odpútavala každodenným cvičením jogy, bylinárstvom a stala sa aj vegetariánkou.

zdroj: dnes.atlas.sk

počet bodujících: 1

spisovatel Alexandr Isajevič Solženicyn

2008-08-03T14:51:00.000+02:00

11.12.1918 – 3.8.2008

Ruský spisovatel Alexandr Isajevič Solženicyn se narodil v Rostově na Donu. Původně byl učitelem fyziky. Bojoval jako důstojník Rudé armády ve druhé světové válce. Protože kritizoval stalinistický režim, byl roku 1945 poslán na nucené práce, poznal prostředí koncentračních táborů, Gulagu. Následovaly tři roky ve vyhnanství v Kazachstáně (1953-56). V roce 1957, po odhalení kultu Stalina, byl rehabilitován, tzn. bylo prohlášeno, že na něm byla spáchána křivda, že byl vězněn neprávem. V Rusku, kde poté žil, se stal velmi úspěšným spisovatelem a roku 1970 dokonce obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Protože stále napadal ruský režim, byl roku 1974 vyhoštěn do Švýcarska a poté dobrovolně odešel do exilu do USA. Jeho díla však mohla být vydávána pouze jako samizdat, tzn. neoficiálně, knihy, které si autor vydal sám, spíše rukopisy, které si lidé mezi sebou půjčovali či přepisovali. Roku 1994 se vrátil do Ruska a psal zde různé eseje a přednášel.

DÍLO:

Jeden den Ivana Děnisoviče
Souostroví Gulag
Rakovina
V kruhu prvním
Rudé kolo
Matrjonina chalupa
Dvě stě let pospolu

zdroj: cesky-jazyk.cz

počet bodujících: 8

mluvčí prezidenta Tony Snow

2008-07-12T14:36:00.000+02:00

1.6.1955 – 12.7. 2008

Tony Snow, bývalý mluvčí amerického prezidenta George Bushe, podlehl ve 53 letech rakovině tlustého střeva. Snow byl známý také jako autor projevů George Bushe staršího nebo jako moderátor zpravodajského pořadu Fox News Sunday, kde působil v letech 1996 až 2003.foto: Reuters

Tony Snow zemřel v 53 letech na rakovinu tlustého střeva.

Na postu tiskového mluvčího současného prezidenta USA vystřídal kentucký rodák Snow v roce 2006 Scotta McClellana.

Po sedmnácti měsících ve funkci mu lékaři diagnostikovali rakovinu a odebrali mu část tlustého střeva. Snow také podstoupil šestiměsíční chemoterapii. V březnu 2007 se mu ale nemoc vrátila a lékaři mu museli odoperovat další nádor.

V září 2007 Snow rezignoval na funkci mluvčího prezidenta Bushe a nastoupil do televizní stanice CNN. Jako moderátor kritizoval George Bushe za nevýraznou domácí politiku.

zdroj: idnes.cz

počet bodujících: 1

nejstarší Češka Marie Kráslová

2008-07-01T14:17:00.001+02:00

13.11. 1898 - 1. 7. 2008

Nejstarší obyvatelka České republiky Marie Kráslová zemřela. Srdce ženy, která loni v listopadu oslavila 109. narozeniny, přestalo bít včera v půl páté odpoledne. iDNES.cz to řekl Jiří Slepička, ředitel domova důchodců v Hluboké nad Vltavou, kde Kráslová žila.

Kráslová byla od května hospitalizována v nemocnici v Českých Budějovicích. "Její zdravotní stav se na jaře natolik zhoršil, že musela být na kapačkách," řekla ČTK její dcera Anna Nohavová. "Ke konci života už jen ležela a modlila se. Dívala se na nás, ale jestli nás vnímala, nevím," dodala Nohavová.

Rodačka z Úsilného poblíž Hluboké nad Vltavou Marie Kráslová byla druhým nejstarším dítětem truhláře a ženy v hospodářství. Přežila všech šest sourozenců.

I přes horšící se zrak a sluch měla Kráslová podle příbuzných dobrou paměť. Vzpomínala třeba, jak viděla rakousko-uherského císaře Františka Josefa, když se svou družinou projížděl přes náves v Úsilném. Když císař v roce 1916 zemřel, bylo jí osmnáct let. Osmnáctiny ve stejném roce slavili například také režisér Sergej Ejznštejn, spisovatel Erich Maria Remarque nebo polárník František Běhounek.

Vnoučata a pravnoučata drobné Kráslové říkala "malá babička". V domově důchodců žila teprve dva roky. Když před Vánocemi 2005 upadla a narazila si hlavu, "velkou babičku" a dceru Kráslové Annu Nohavovou k tomuto řešení přiměl lékař.

zdroj: idnes.cz

počet bodujících: 5

spisovatelka a novinarka Lenka Reinerová

2008-06-27T16:04:00.000+02:00

17.5.1916 – 27.6.2008

Ve věku devadesáti dvou let zemřela česko-německá spisovatelka Lenka Reinerová. Byla poslední autorkou z okruhu německých předválečných spisovatelů, kteří tvořili v Praze. Sem mimo jiné patřil Franz Kafka či Max Brod.

Dnes odpoledne zemřela Lenka Reinerová, poslední německy píšící autorka z pražského okruhu. Přestože ji vážná nemoc trápila dlouhá léta, nepřestávala do posledních týdnů ani psát, ani společensky vystupovat. Bylo jí devadesát dva let.

V květnu ještě oslavila v Goethe Institutu narozeniny, v lednu zazněl její projev před německým Bundestagem, loni jí vyšla v Labyrintu vzpomínková kniha Čekárny mého života.

I když kvůli zdravotnímu stavu nemohla svůj lednový projev před německými politiky pronést osobně, šlo o poctu, kterou se zařadila po bok světových osobností, jakými jsou nositelé Nobelovy ceny Elie Wiesel, Simone Weil či Imre Kretész.

Lenka Reinerová byla v posledních letech uznávaná více v Německu, než u nás. Nejenže tam vycházejí náklady jejích knih ve velkém, ale například při autorském čtení na loňském knižním veletrhu v Lipsku jí vestoje tleskala přeplněná Deutsche Nationalbibliotek.

Lenka Reinerová se narodila v pražské židovské rodině v roce 1916, pracovala jako novinářka a v redakcích prvorepublikových periodik se setkala například s E.E.Kischem, Jaroslavem Foglarem či Adolfem Hoffmeisterem. Sama neměla příliš ráda označení spisovatelka, považovala se spíše za vypravěčku.

A Lenka Reinerová bohatou zásobu pohnutých životních událostí opravdu měla. Před koncentračním táborem ji zachránila jen služební cesta do Maďarska, kde ji přátelé zdrželi, během války si prošla internačními tábory v Paříži a Maroku, až nakonec emigrovala do Mexika. Odtud se po válce vrátila se svým mužem, lékařem Teodorem Fodorovem do Evropy, konkrétně do Bělehradu. Odtud se po několika letech i s dcerou Annou nakonec přestěhovali do Prahy, avšak vzhledem k své předválečné politické angažovanosti byla na patnáct měsíců vězněna v Ruzyni.

Dlouhá léta působila jako překladatelka a tlumočnice, od roku 1968 nesměla u nás publikovat, a tak se stala známou až v devadesátých letech, kdy vyšla její kniha Kavárna nad Prahou (nejdříve vyšla německy v roce 1997 - Das Traumcafé einer Pragerin). Následovaly vzpomínkové knihy Vůně mandlí (2004), Všechny barvy slunce a noci (2002), Praha bláznivá (2005) a další. Knihy psala německy, do češtiny je překládaly Olga Walló a Jana Zoubková. V posledních letech obdržela celou řadu prestižních ocenění, například v listopadu 2006 Velký kříž za zásluhy Spolkové republiky Německo.

Lenka Reinerová založila Pražský literární dům autorů německého jazyka.

"V mém životě se odehrálo něco docela zvláštního. Nejdříve lágry, vězení, pak jsem nesměla vydávat knihy - jinými slovy téměř vše, co se dalo zakázat, mi bylo zakázáno. A najednou jsem dostala ve Výmaru Schillerring, pak mě vyznamenal Václav Havel, dostala jsem čestné občanství v Praze, potom Goethemedaili v Německu. No a teď jsem „známá" a všichni mi říkají, že musím být šťastná. Je to divný." ...uvedla pro rozhovor pro Lidové noviny 2006.

Lenka Reinerová byla jakousi živoucí kronikou minulého století, ostatně ne náhodou si jí vybrala Olga Sommerová jako jednu z hrdinek dokumentu Moje 20.století.

zdroj: tyden.cz

počet bodujících: 3

profesor Blahoslav Hruška

2008-06-26T16:10:00.001+02:00

5.5.1945 - 26.6.2008

V noci z 26. na 27. června nečekaně zemřel vynikající český archeolog, sumerolog, asyriolog a religionista profesor Blahoslav Hruška. Narodil se v den Pražského povstání 5. května 1945 v Českém Brodě, v letech 1962-67 vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze, obor klínopisné bádání, stal se kandidátem věd o umění, doktorem historických věd, docentem religionistiky a teorie náboženství.

(Prof. PhDr. Blahoslav Hruška, DrSc)

V letech 1967-70 působil jako interní vědecký aspirant v Semináři klínopisu na katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK a současně absolvoval dvouleté postgraguální studium sumerologie na univerzitě v Mnichově (stipendium DAAD). Od roku 1971 pracuje v Orientálním ústavu AV ČR (dříve ČSAV). Od roku 1973 byl výkonným redaktorem a 1990-97 šéfredaktorem časopisu Archív orientální. V letech 1983-85 pracoval v Semináři starého Orientu na Svobodné univerzitě v Západním Berlíně (stipendium nadace Alexandera von Humboldta), kde je hostujícím profesorem. V letech 1974-75 a 1978-79 pobýval v Istituto per gli Studi del Vicino Oriente na univerzitě v Římě v rámci mezinárodního projektu Vocabulario neosumerico, 1981 se účastnil archeologické výpravy v Iráku. Od roku 1995 je hostujícím profesorem v Ústavu Maxe Plancka pro dějiny vědy v Berlíně. Roku 1995 se habilitoval na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde vedl katedru religionistiky.

Profesor Hruška patřil k předním evropským badatelům v dobré tradici české orientalistiky. Jeho přenášky vynikaly poutavostí, hloubkou, odborností, ale také zvláštním estetickým účinkem básnického jazyka. Profesor Hruška patřil k těm učitelům, kteří spíše než informace předávají zápal a nadšení pro obor, kteří dovedou nadchnout studenty a poskytnout oporu jejich prvním krokům. V posledních letech působil na Centru blízkovýchodních studií Fakulty filozofické na ZČU v Plzni, kde pomáhal budovat jedinečné pracoviště zaměřené na Přední východ v nejširším smyslu slova. Svým posluchačům uměl zprostředkovat hluboké duchovní kořeny starých civilizací, které se staly základem civilizace naší.

zdroj: tydlitatova.blog.idnes.cz

herec, komik a publicista George Carlin

2008-06-22T15:59:00.000+02:00

12.5.1937 – 22.6.2008

Americký herec, komik a publicista George Carlin, který se proslavil svými skeči plnými černého humoru a politické nekorektnosti, zemřel v neděli v Los Angeles ve věku 71 let. Držitel čtyř cen Grammy podlehl podle svého mluvčího srdečnímu selhání.

Show "Sedm slov, která nikdy nesmíte říct v televizi", v níž veřejně používal vulgární výrazy, učinila z Carlina ikonu mladých v boji proti establishmentu již v 70. letech minulého století.

Tyto kontroverzní skeče, které se objevily v televizi i v rozhlase, vyústily v sérii soudních pří u Nejvyššího soudu. Ten nakonec povolil užívání hodně vulgárních slov ve veřejném vysílání v USA v "určitém kontextu" a v době, kdy je nemohou zaslechnout děti.

V číslech z posledních let si bral Carlin na paškál problémy moderní Ameriky, často parodoval především důležitá témata americké politiky i kultury. Čtyřnásobného držitele cen Grammy mnozí považovali za nástupce slavných amerických komiků, jako byl Lenny Bruce či Richard Pryor.

"V nic nevěřím, nejsem ničemu věrný. Nevěřím v tuto zemi, nevěřím v žádné náboženství ani Boha. Nevěřím v žádnou z těchto člověkem institucionalizovaných myšlenek," řekl "enfant terrible" Carlin v roce 2001 v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Carlin se narodil roku 1937 v New Yorku. Se svou manželkou Sally měl jednu dceru.

zdroj: idnes.cz

Spisovatelka Alexandra Berková

2008-06-20T15:51:00.002+02:00

2.7.1949 - 20.6.2008

Alexandra Berková se narodila 2. července 1949 v Trenčíně. Její otec byl dirigent symfonického orchestru, matka byla novinářka. Alexandra Berková maturovala na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově a v letech 1968-1973 studovala na FF UK v Praze češtinu a výtvarnou výchovu.

Pracovala jako nakladatelská redaktorka, později také jako uklízečka v kostele. Od 90. let učila tvůrčí psaní na Gymnasiu Josefa Škvoreckého, Vyšší odborné škole a Literární akademii v Praze. Její prvotina z roku 1986, Knížka s červeným obalem, byla jednou z nejvýraznějších českých knih své doby, a to díky smyslu pro paradox, prolínání reálného příběhu s nadsázkou i zvratům stylových poloh. V roce 1991 obdržela Berková Cenu Egona Hostovského za novelu Magorie, alegorické zpodobení předlistopadového Československa. Je také autorkou asi deseti televizních a rozhlasových her a televizního cyklu o manželských krizích Co teď a co potom.

Alexandra Berková byla známa i jako jedna z hrdinek dokumentu Olgy Sommerové O čem sní ženy.

zdroj: tyden.cz

herečka a tanečnice Cyd Charisseová

2008-06-17T15:46:00.001+02:00

8.3.1922 – 17.6.2008

Herečka se narodila jako Tula Ellice Finkleaová 8. března 1922 v texaském Amarillu. Od malička jí ale všichni říkali "Sid", jak ji překřtil její starší bratr, který ještě neuměl vyslovit slovo "sister" - sestra. Taneční hodiny začala brát, aby zesílila po boji s dětskou obrnou.

Dlouhonohá kráska se na filmovém plátně poprvé objevila v roce 1943 a o tři roky později si zatančila s Fredem Astairem v Ziegfieldově kabaretu. Ovšem průlomovou se stala její role fatální ženy, která tančí s Genem Kellym ve snové scéně Broadway Melody ve slavném muzikálu Zpívání v dešti.

Objevila se poté v celé řadě muzikálů a hudebních filmů společnosti MGM včetně snímků Přidej se k nám, Brigadoon či Hedvábné punčochy. Posledně jmenovaný snímek znamenal konec její taneční kariéry ve filmech, stejně jako začátek soumraku éry velkých filmových muzikálů.

Charisseová poté hrála v řadě dramatických filmů, z nichž několik se točilo v Evropě. S manželem, zpěvákem Tonym Martinem, za kterého se provdala v roce 1948 a žila s ním až do své smrti, vystupovala mimo jiné v Las Vegas. V roce 1992 se dočkala divadelního debutu na Broadwayi v hlavní roli stárnoucí baleríny v muzikálu Grand Hotel.

Americká herečka a tanečnice Cyd Charisseová, se proslavila jako filmová partnerka hollywoodských tanečníků Freda Astaira a Gena Kellyho.

Herečka zemřela na srdeční selhání.

zdroj: sms.cz

chirurg Michael E. DeBakey

2008-06-16T14:23:00.000+02:00

12. 1. 1908 - 18. 6. 2008

Průkopník chirurgie srdce Michael DeBakey, který nabyl slávu především díky svým zákrokům, jež vedly ke zrodu bypassu, zemřel ve věku 99 let.

Lékař zemřel přirozenou smrtí v noci z pátku na sobotu v houstonské metodistické nemocnici.

Už před dvěma lety podstoupil operaci aorty - jeho léčba obsahovala postupy a procedury, které on sám vyvinul.

„Je to zázrak, vlastně bych vůbec neměl být naživu," prohlásil krátce po operaci v rozhovoru.
Operatér prominentů

Věhlasný chirurg, který zachránil mnoho životů totiž koketoval s myšlenkou, že na operaci vůbec nepůjde a dá věcem volný přirozený průběh.

Na seznamu jeho pacientů figurovali světově významní politici jako Kennedy, Nixon a Johnson a spousta mezinárodních celebrit. Naposledy o něm bylo slyšet v roce 1996, kdy letěl do Moskvy, aby konzultoval při operaci Borise Jecina.

„Pověst doktora DeBakeyho přilákala do naší nemocnice spoustu lidí a on se ke všem choval se stejnou péčí. Ať šlo o hlavy státu, baviče, byznysmeny nebo lidi bez titulů a prostředků," prohlásil Ron Girotto, šéf Methodist Hospital System.

DeBakey na to konto sám s úsměvem říkal: „Nikdo ode mne nedostává zvláštní péči. Jakmile, totiž říznete do kůže, zjistíte, že všichni vypadají stejně."

„Podařilo se mu vylepšit podmínky pro kvalitu života a dotkl se životů generací, jež teprve přijdou," dodal Ron Girotto.
Průkopník umělých srdcí

Průkopník ve vývoji umělých srdcí a srdečních pump, které pomáhají pacientům čekajícím na transplantaci, se podílel i na návrzích téměř sedmdesátky chirurgických nástrojů.

Včetně části mechanismu, který umožnil operaci otevřeného srdce. Tu vyvinul již v roce 1932, kdy ještě studoval. Šlo o součást přístroje, který v pionýrských dobách přebíral funkci plic a srdce během operace.

Díky jeho zkušenostem se také z houstonského Baylor College of Medicine stalo mezinárodně uznávané medicínské centrum.

zdroj: aktualne.cz

počet bodujících: 2

režisér Jean Delannoy

2008-06-16T14:12:00.002+02:00

12. 1. 1908 - 18. 6. 2008

Ve věku sto let zemřel ve středu ve středofrancouzském Guainville francouzský režisér Jean Delannoy. Oznámila to včera rodina zesnulého. Režisér se proslavil například snímkem Pastorální symfonie, za který získal v roce 1946 hlavní cenu festivalu v Cannes.

Delannoy je označován za tvůrce různých žánrů. Zaměřil se hlavně na zpracování literárních předloh, například v parafrázi legendy o Tristanovi a Isoldě - Věčném návratu z roku 1943 a filmech Bůh potřebuje lidi a Poznamenaná mladost. Natočil také snímek Komisař Maigret klade past a další kriminální příběhy.

Při natáčení třicítky jeho filmů spolupracovala s Delannoyem řada předních herců, především Jean Marais, Michele Morganová, Jean Gabin, Anthony Quinn a Gina Lollobrigida.

Zdroj: lidovenoviny.cz

počet bodujících: 6

specialista vizuálních efektů Stan Winston

2008-06-15T21:44:00.001+02:00

7.4.1946 - 15.6.2008

Stan Winston byl specialistou ve vizuálních efektech, make-upu a také filmovým režisérem. Mezi jeho nejznámější práce patří Terminátor, Jurský park, Vetřelci (Stan byl častým spolupracovníkem Jamese Camerona) a Střihoruký Edward. Za svoji práci vyhrál 4 Oscary.

Stan Winston se narodil 7. dubna 1946 ve Virginii. Studoval malbu a sochařství na University of Virginia ve Charlottesville, ze které absolvoval v roce 1968. V roce 1969, po účasti na California State University v Long Beach se Winston přestěhoval do Hollywood, kde chtěl získat kariéru jako herec. Při snaze najít si práci, začal pracovat jako makeup stylista ve studiu Walt Disney.

V roce 1972 Winston založil vlastní společnost Stan Winston Studio a získal ocenění Emmy za jeho práci na telefilmu Gargoyles. V průběhu dalších sedmi let Wiston získává nominace Emmy za efekty na filmech jako je The Autobiography of Miss Jane Pittman. Winston také vytvořil Wookiee kostýmy pro Star Wars Holiday Special v roce 1978.

V roce 1982 získal Winston první nominaci na Oscrara za efekty ve filmu Heartbeeps. To bylo v době, kdy už založil vlastní studio. O rok později navrhl masku Mr. Roboto pro americkou rockovou skupinu Styx.

Winston dosáhl nové úrovně slávy v roce 1984, kdy měl premiéru film Terminátor od režiséra Jamese Camerona. Film byl pro diváky překvapením díky Winstonově kovovém stroji na zabíjení lidí. Prvního Oscara za nejlepší vizuální efekty získal až za Vetřelce v roce 1986, kde opět spolupracoval s Jamesem Cameronem.

V roce 1987 mu volal Arnold Schwarzenegger, že by potřeboval pomoc u filmu Predátor. Oba se už znali z Terminátora, tak Winston nasedl do letadla a během letu do džungle, kde se film měl natáčet, navrhl základní koncept emzáka. Slavné tesáky mu poradil jeho spolucestující James Cameron. V roce 1989 Winston režíroval svůj hororový debut Pumpkinhead a získal za něj ocenění za nejlepší debutní režii na Filmovém festivalu v Paříži. I když v kinech Pumpkinhead neuspěl, tak se po čase stal kultovní klasikou. Jeho dalším režijním projektem byl film pro děti A Gnome Named Gnorm (1990), kde hraje Anthony Michael Hall.

James Cameron znovu pozval Winstona a jeho tým v roce 1990 k projektu Terminator 2: Judgment Day. T2 měl premiéru v létě 1991 a Winstonova práce trhala návštěvnost kin a získala mu dva další Oscary za nejlepší makeup a vyzuální efekty. V roce 1992 byl nominován za další film Tima Burtona, Batman se vrací. Kde z Danny DeVita udělal tučňáka, z Michelle Pfeifferové udělal Catwoman.

Winston poté otočil svoji pozornost od nasilných robotů a příšer na dinosaury, když ho oslovil Steven Spileberg, aby mu pomohl s filmem Jurský park. V roce 1993 se stal z filmu blockbuster a Winston si odnesl dalšího Oscara za vizuální efekty. Ve stejném roce Winston, Cameron a Scott Ross založili studio Digital Domain, které se stalo jedno z předních studií na digitální a vizuální efekty na světě. Po pěti letech a úspěchu z Titanicu, Cameron a Winston oddělili svoji spolupráci od společnosti a odstoupil z její správní rady.

V roce 1996 Winston režíroval a koprodukoval nejdelší a nejdrazší hudební klip všech dob - Ghosts, který byl založen na konceptu Michaela Jacksona a Stephena Kinga. Dlouhotrvající hudební klip ukázal řadu vizuálních efektů, které nebyli nikdy předtím k vidění.

Winston a jeho tým nadále pracoval na efektech v mnoha dalších filmech a zároveň rozšířil svoji práci v animované oblasti. Některé Winstonovi animované práce lze vidět ve filmech The Ghost and the Darkness and T2 3-D: Battle Across Time, což je 3D pokračování Terminátora pro zábavný park studia Universal. Jedna z Winstonovo nejabicioznějších prací je animace ve Spielbergově filmu AI: Umělá inteligence, kde získal další nominaci na Oscara za nejlepší vizuální efekty.

zdroj: I am Kryšpín

pianista a skladatel Esbjorn Svensson

2008-06-14T21:29:00.001+02:00

16.5.1964 - 14.6.2008

Esbjörn Svensson se utopil v sobotu při potápění u pobřeží Stockholmu. Bylo mu 44 let. Oznámila to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na Burkharda Hoppera, manažera jazzového tria Esbjörn Svensson Trio (e.s.t.).

Svensson patřil k velkým jménům v mezinárodních jazzových kruzích a jeho e.s.t. získalo příznivé přijetí i komerční úspěch od Japonska po Spojené státy, ale především v evropských zemích.

"ESBJÖRN SVENSSON TRIO je silně progresivní kapelou, která jazz obohacuje různými prvky, nebojí se ani elektroniky. Sami se označují popovou kapelu, která hraje jazz. I díky tomu si získávají fanoušky také z řad posluchačů hip-hopu či d'n'b, stejně jako četná ocenění nejen v rámci jazzových soutěží (mj. Grammy v několika zemích)," těmito slovy byla kapela prezentována v rámci loňského Agharta jazz festivalu.

V Německu, Francii či Velké Británii slavila úspěchy alba Viaticum (2005) či Tuesday Wonderland (2006), na nichž je jazz obohacený novými hudebními prvky, včetně elektroniky. Trio, jež se samo označilo za popovou kapelu, která hraje jazz, opakovaně vystupovalo i v České republice.

"Hudebně byl Svensson světlem rozžínajícím svět, protože posouval hranice (jazzu)," řekl Hopper a dodal, že hudebník sám říkal, že jen následuje hudbu uvnitř sebe. Jeho muzika podle Hoppera inspirovala lidi ve všech koutech světa.

E.s.t., které kromě Svenssona tvoří Dan Berglund a Magnus Öström, se v roce 2006 stalo první evropskou jazzovou kapelou, jež se dostala na titulní stranu amerického prestižního jazzového magazínu Down Beat. Před časem trio dokončilo jedenácté album Lencocyte, které se má na pultech obchodů objevit letos v září.

Svensson byl ženatý a má dvě děti.

zdroj: cz24.cz

Zdeněk Urbánek

2008-06-13T14:15:00.001+02:00

12.10.1917 - 12.6.2008

Zdeněk Urbánek byl český spisovatel, překladatel, vysokoškolský pedagog a disident-signatář Charty 77.

Po maturitě (1936) studoval na filosofické fakultě UK. Po uzavření vysokých škol se stal redaktorem nakladatelství Evropský literární klub.

V roce 1945 se stal redaktorem ve Svobodném slově, a poté pracoval na ministerstvu informací. Od roku 1949 pracoval v Československém státním filmu jako lektor a brzy jako dramaturgický tajemník umělecké rady.

Od roku 1957 se zabýval především překlady a přispíval do různých časopisů o divadle, po roce 1968 se stal zakázaným spisovatelem. Z toho důvodu jeho překlady v této době vycházely pod jmény jeho přátel. Po roce 1972 přispíval do samizdatových a exilových literárně zaměřených periodik. Po roce 1989 psal do několika novin (např. Lidové noviny).

Zdroj: novinky.cz
Zdroj: wiki.cz

Miroslav Dvořák

2008-06-13T14:11:00.000+02:00

11.9.1951 - 12.6.2008

S hokejem začínal Miroslav Dvořák v Hluboké nad Vltavou, od čtrnácti už ale patřil k nadějím Českých Budějovic. Mezi dospělými místního "Motoru" pak dostal šanci na jaře roku 1970, kdy pomohl mužstvu k návratu do nejvyšší soutěže. A vyjma vojenské služby v Jihlavě (1972-74), kde v posledním roce slavil ligový titul, odehrál v jihočeském klubu jedenáct sezón. V lize nasbíral téměř pět stovek startů a dalších 228 zápasů přidal v národním týmu.

V roce 1982 dostal od tehdejšího komunistického režimu povolení zkusit štěstí i v zámořské NHL a po draftu, ve kterém si jej vybrala Philadelphia, vyrazil za oceán. Mezi hvězdami Flyers jako Bobby Clarke nebo Darryl Sittler se neztratil a odehrál všechny zápasy v sezóně. Když mužstvo vypadlo už v prvním kole play-off, tak ještě přijel pomoci reprezentaci na MS v Německu. Stal se tak historicky prvním hráčem, který kdy posílil národní tým ze zámoří.

Ve Philadelphii Dvořák vydržel ještě další dva roky, ale pronásledovala jej zranění, po sezóně 1984-85 z týmu ve 32 letech jako nejstarší hráč mužstva odešel. Po návratu do Evropy tři roky hrál v druhé německé lize a v ročníku 1988-89 dokonce ještě jako sedmatřicetiletý naskočil k 27 zápasům za českobudějovický Motor. Po skončení hráčské kariéry dělal v Budějovicích dva roky asistenta u A-týmu a poté z hokejové scény zmizel.

Zdroj: wiki.org
Zdroj: hokej.sport.cz

režisér Dino Risi

2008-06-09T10:22:00.000+02:00

23.12.1916 - 7.6.2008

Risi se v 50. letech stal jedním z velkých italských filmových režisérů, jemuž se dařilo hlavně v tvorbě situačních komedií. Jeho nejznámějším filmem je Vůně ženy. V jeho snímcích si zahráli například Sophia Lorenová, Vittorio Gassmann, Alberto Sordi nebo Ugo Tognazzi.

"Byl jedním z mistrů krásné a intenzivní éry italské komedie," prohlásil římský starosta Gianni Alemanno. Byl "svého druhu Billy Wilder po italsku", uvedl na své internetové stránce list La Repubblica.

Nedostudovaný lékař Risi, narozený v Miláně 23. prosince 1916, propadl světu filmu už během svých studijních let, kdy se navzdory přání rodiny vzdal dalšího studia psychiatrie. Nejprve působil jako asistent režie, začátkem čtyřicátých let spolupracoval s pozdějšími režisérskými hvězdami Mariem Soldatim, Albertem Lattuadou a Mariem Monicellim.

Od natáčení krátkých dokumentů se pak dostal k práci na dlouhometrážních filmech. Prosadil se zejména jako režisér komedií a povídkových filmů. První úspěch se dostavil s komedií Poveri ma belli (Chudí, ale krásní; 1957). K většině svých filmů psal i scénáře.

Za svou více než půl století trvající kariéru Risi režíroval nebo se jinak autorsky podílel na více než osmdesáti filmech. Jeho posledním dílem byla v roce 2002 televizní komedie Le Ragazze di Miss Italia (Dívky z Miss Itálie). Ve stejném roce obdržel Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách za celoživotní dílo.

Zdroj: lidovky.cz
Zdroj: wikipedia.org

módní návrhář Yves Saint Laurent

2008-06-02T10:43:00.001+02:00

1.8.1936 - 1.6.2008

Spolupracovník a nástupce Christiana Diora patřil k ikonám 20. století. Změnil styl ženského oblékání a přispěl k proměně Paříže v "pupek" světa módy.

Narodil se 1. srpna 1936 v alžírském Oranu. V 17 letech přišel do pařížské návrhářské školy a brzy zabodoval se svými skicami koktejlových šatů.

Už v roce 1954 se stal spolupracovníkem Christiana Diora, další veličiny návrhářského světa minulého století. A po jeho smrti v roce 1957 byl i jeho nástupcem, který svého učitele brzy předčil.

O rok později slavil velký úspěch se svou první módní přehlídkou, která zcela narušila dosavadní trendy "vosího pasu". Diorův salon vedl tři roky.

Pak začala alžírská válka a Laurent odešel do armády, která pro něj byla vzhledem k jeho citlivosti a homosexualitě skutečným utrpením. Nervově se zhroutil a tři měsíce strávil v nemocnici.

V roce 1961 ve spolupráci se svým partnerem Pierrem Bergé vytvořil vlastní módní dům.

Oblékal mnoho význačných osobností, od monacké princezny Grace po herečku Catherine Deneuvovou. Zároveň ale myslel i na "chudší" zákazníky.

Před šesti lety se Yves Saint Laurent po 40 letech kreativní práce rozhodl odejít na odpočinek.

Návrhář byl velkým milovníkem umění, například opery i divadla, pro jejichž představení také tvořil kostýmy. Nechal se inspirovat také umělci z jiných oborů, mezi nimi například Pablem Picassem nebo Vincentem Van Goghem, ale i Ruskem či Afrikou.

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: wiki.org

Manuel Berousek (Berondini)

2008-05-27T15:12:00.003+02:00

30.9.1966 - 17.5.2008

V ostravské fakultní nemocnici zemřel jednačtyřicetiletý provazochodec Manuel Berousek alias Berondini. Ten spadl na pouti v Novém Jičíně. Při pádu zranil sedmiletou dívku, ta leží na jednotce intenzivní péče novojičínské nemocnice.
Podle původních informací se Berousek pokoušel o překonání rekordu v jízdě na kole na laně. Jiné zdroje to ale vyvrací. "Prováděl standardní umělecké číslo. Během soboty realizoval Manuel Berousek dvě vystoupení. První proběhlo v naprostém pořádku, při druhém došlo zatím z nezjištěných příčin k neštěstí,"

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: sme.sk

Sydney Pollack

2008-05-27T15:12:00.002+02:00

1.7.1934 - 26.5.2008

Držitel Oscara za Vzpomínky na Afriku byl mužem mnoha rolí, vedle režie se prosadil i jako herec a producent.

Hvězdné obsazení, kasovní úspěch a ocenění kritiků. Takové byly filmy režiséra Sydneye Pollacka, který zemřel po boji s těžkou nemocí ve věku 73 let. K nejslavnějším patří nesporně romantické Vzpomínky na Afriku s Robertem Redfordem a Meryl Streepovou či "převlékací" komedie Tootsie s Dustinem Hoffmanem. Za první získal v roce 1986 dva Oscary, za druhý o tři roky dříve dvě nominace.

Sydney Pollack se narodil v Lafayette ve státě Indiana rodičům ruského původu. Vystudoval herectví na střední škole v New Yorku a postupně se od herectví dostával k televizní a filmové režii.

Roku 1962 debutoval svým hereckým výkonem ve filmu War Hunt, kde se s ním poprvé na plátně objevil i Robert Redford. S Redfordem se poté Pollack podílel ještě na sedmi filmech.

Uhlazený idol Ameriky sedmdesátých let Redford se pod Pollackovým vedením změnil v zarostlého zabijáka Indiánů (Jeremiah Johnson), pronásledovaného zaměstnance CIA (Tři dny Kondora), konformního manžela levicově orientované Barbry Streisandové (Takoví jsme byli) či stárnoucího kovboje rodea (Elektrický jezdec).

"Vždy mě na něm fascinoval právě fakt, že ve světě filmu neuspěl výlučně díky svému atraktivnímu zjevu," vzpomínal později Pollack.

Zdroj: ihned.cz
Zdroj: wiki.org

František Sahula

2008-05-27T15:11:00.001+02:00

8.4.1963 - 1.5.2008 (2.5.2008)

Hudební skupina František Sahula a Synové výčepu byla založena v roce 1991 po odchodu Františka Sahuly ze souboru Tři sestry. Kapela ve spolupráci s vydavatelstvím EMI natočila kontroverzní, ale velmi úspěšnou desku V továrně je dobře (1992). Zároveň s ní vznikl videoklip Lambáda a legendární videoklip Průša kapely Hagen Baden, kde Sahula hraje roli úchyla a zároveň se autorsky podílí na CD.

Zdroj: ihned.cz
Zdroj: wiki.cz

Philipp von Boeselager

2008-05-27T15:10:00.000+02:00

6.9.1917 - 1.5.2008

Patřil mezi spiklence vedené hrabětem Clausem von Stauffenbergem, kteří v červenci 1944 zosnovali neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera. Třebaže byli záhy odhaleni, Philipp svobodný pán Boeselager jako zázrakem veškeré represe přežil. Žádný z členů úzké skupiny jej totiž při brutálních výsleších neprozradil.

Možností, jak zabít Hitlera měl mladý důstojník wehrmachtu hned několik. V roce 1943 připravoval atentát ve štábu skupiny armád Střed, kde stál v bezprostřední blízkosti diktátora.

"Dodnes lituji, že jsem ho tenkrát nezastřelil. Dělilo nás pár desítek centimetrů," vzpomínal před třemi týdny v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Střílet mělo sedm dalších důstojníků, ale plán byl na poslední chvíli odvolán s tím, že Hitler bude zlikvidován spolu s šéfem SS Heinrichem Himmlerem dvěma bombami umístěnými v letadle. Ani jedna však nevybuchla.

Zdroj: ihned.cz
Zdroj: wiki.org

Albert Hofmann

2008-05-05T16:34:00.002+02:00

11.1.1906 - 29.4.2008

Vystudoval chemii na Universitě v Zurichu. Zajímal se hlavně o chemii rostlin a zvířat a později chemické struktury běžné zvířecí látky chitinu, za kterou dostal doktorát. Hofmann se připojil k farmaceutickochemickému oddělení laboratoří Sandoz (nyní Novartis) a studoval lékařskou rostlinu ladoňku a houbu paličkovici nachovou (námel) s cílem rafinovat a syntetizovat aktivní složky k farmaceutickým účelům.

Hofmann se rovněž začal zajímat o semínka mexických rostlin rodu Rivea corymbosa, která domorodci nazývali Ololiuhqui. Hofmann byl překvapen tím, že našel aktivní sloučeninu ergin (amid kyseliny lysergové), úzce související s LSD.

V roce 1962 odjel společne se ženou Anitou do jižního Mexika hledat rostlinu „Ska Maria Pastora“, později známou jako Salvia divinorum. Získal rovněž vzorky těchto rostlin, ale nikdy se mu nepodařilo identifikovat jejich aktivní chemikálie.

Nazýval LSD „lékem pro duši“ a byl znechucený celosvětovou prohibicí, která jeho objev zašlapala do země. Tvrdil také, že LSD bylo 10 let velmi úspěšně používáno v psychoanalýze. Droga byla později spojena s hnutím Hippies, neférově démonizována vládami, kterým hnutí oponovalo. Hofmann uznal, že by LSD mohlo být nebezpečné v nesprávných rukách

Zdroj: wiki.cz

počet bodujících: 21

tvůrce atomové bomby John Wheeler

2008-04-15T10:02:00.003+02:00

9.7.1911 - 13.4.2008

Ve věku 96 let zemřel v neděli americký fyzik John Wheeler, dlouholetý profesor Princetonské univerzity, jedna z nejvýznamnějších osobností teoretické fyziky ve 20. století, který stál u zrodu atomové bomby a pojmenoval vesmírný jev známý dnes jako černé díry.

Odborníci Wheelera řadí do elitní skupiny světových vědců minulého století vedle tvůrce teorie relativity Alberta Einsteina nebo dánského fyzika Nielse Bohra, který popsal strukturu atomu.

Zdroj: ihned.cz

počet bodujících: 1

Alena Munková

2008-04-15T10:00:00.004+02:00

24.9.1926 - 14.4.2008

Ve věku 81 let zemřela v Praze scenáristka, dramaturgyně a novinářka Alena Munková. Proslavila se především kresleným seriálem o Štaflíkovi a Špagetce. Psí dvojka, kterou vymyslela s manželem pro dceru, se na televizní obrazovce poprvé objevila před téměř 40 lety.

Zdroj:idnes.cz

herec Charlton Heston

2008-04-07T12:17:00.003+02:00

4.10.1924 - 5.4.2008

Ve věku 83 let zemřel proslulý americký herec Charlton Heston. Hrál ve více než stovce filmů, v roce 1959 získal Oscara za roli ve snímku Ben Hur. Příčinu úmrtí rodina neoznámila.

Hestonova herecká filmografie je téměř nekonečná a velmi rozmanitá. Za svou dlouhou a úspěšnou kariéru zpodobnil mimo jiné řadu historických postav včetně Mojžíše, Michelangela, Marka Antonia či Cida, hrál ve westernech, ale zahrál si i astronauta v Planetě opic či v roce 1998 sám sebe v jedné z epizod seriálu Přátelé. Od 70. let se věnoval i režisérskému řemeslu.

V roce 2002 herec oznámil, že má symptomy odpovídající Alzheimerově chorobě. Podle mluvčího rodiny Hestonových Billa Powerse zemřel v sobotu v noci ve svém domě v Beverly Hills, ale příčinu smrti či další podrobnosti mluvčí nesdělil. Jeho manželka Lydia, s níž se oženil v roce 1944 a měl s ní dvě děti, byla do poslední chvíle s ním.

Zdroj: idnes

počet bodujících: 4

spisovatel Arthur C. Clarke

2008-03-26T15:16:00.001+01:00

16.12.1917 - 19.3.2008

Sir Arthur Charles Clarke byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „Velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů.

Clarke napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.

Clarke byl vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

Velkou část života strávil na Šrí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

Zdroj: wiki

počet bodujících: 9

plukovník Pavel Tauber

2008-03-10T22:08:00.002+01:00

29.6.1920 – 8.3.2008

Účastník bojů na několika frontách druhé světové války, pilot legendární 310. československé stíhací perutě anglické RAF

Účastnil se známé bitvy u Tobrúku jako příslušník pozemních vojsk, která společně s Brity vytlačila německou armádu z afrického území. „Na původně hanlivou přezdívku „tobrúcké krysy“ jsme nakonec byli díky bitevním úspěchům hrdí,“ vzpomíná Pavel Tauber v knížce neratovického radního Miroslava Pavlíka Bojová cesta životem.

Podle hodnocení jeho nadřízených byl nadaným a vynikajícím pilotem. „S řízením letadel jsem nikdy neměl problémy,“ svěřil se veterán v knížce. Po návratu do vlasti působil jako instruktor v letecké akademii, později jako civilní dopravní pilot u aerolinek, odkud byl po únoru 1948 vyhozen a několik let pronásledován komunistickým režimem.

V roce 1968 byl částečně rehabilitován a díky dobrému zdravotnímu stavu se mohl vrátit k profesi dopravního pilota, kterou vykonával až do odchodu do výslužby v roce 1977. Plné satisfakce se Pavlu Tauberovi dostalo až po roce 1989. Byl nositelem řady československých a zahraničních válečných vyznamenání, v roce 2000 obdržel Letecký záslužný kříž 3. stupně.

Zdroj: neratoviny.cz

herec Radovan Lukavský

2008-03-10T14:34:00.003+01:00

1.11.1919 - 10.3.2008

slavný český herec, pedagog a recitátor. Stvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie.

Radovan Lukavský se narodil v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel ze Stoda u Plzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela z Bystřice pod Hostýnem.

Jeho matka byla hluboce věřící katolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodil ministrovat a pomáhat při zahradních pracech do blízkého kláštera anglických pannen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát se knězem.

Studoval jezuity řízené Arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostal consilium abeundi pro rostoucí dluh (rodiče nebyl schopni platit za internát).[1] Dostudoval na reálném gymnáziu v Českém Brodě, kde odmaturoval v roce 1938.[2]

Dále studoval na Univerzitě Karlově češtinu a francouzštinu, kterou dokončil až po 2. světové válce, kdy byl nuceně nasazen v Německu. V té době dokončil i studia herectví na konzervatoři.

Okamžitě získal angažmá v Městských divadlech pražských, od roku 1957 se stal členem činohry Národního divadla.

Jeho pedagogická činnost byla spojena s pražskou Akademií múzických umění, kde se stal v roce 1995 profesorem. Napsal dvě knihy o herectví a mnoho článků.

Zdroj: wiki

počet bodujících: 12

Plukovník Čestmír Šikola

2008-03-02T13:11:00.000+01:00

29.11.1919 - 29.2.2008

Český voják a národní hrdina, příslušník západního protinacistického odboje a politický vězeň komunistického režimu.
Za druhé světové války uprchl na západ a později se dobrovolně přihlásil k parašutistickému výsadku na české území. Jeho skupinou byla slavná a mimořádně úspěšná Clay-Eva, která je považována za jednu z nejúspěšnějších vůbec. V roce 1948 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu řízeném nechvalně známým prokurátorem Vašem odsouzen ke dvěma letům vězení.

Po pádu komunismu svedl několik let trvající soudní bitvu s tehdejším šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem, který ještě jako komunistický historik napsal knížku, v níž bagatelizoval protikomunistický odboj řízený z Londýna. Což se Šikoly pochopitelně dotklo.

Grebeníčka zažaloval a chtěl omluvu. "Samozřejmě, je to spor o minulost a o to, jak se na ni dívat. Komunisté si přisuzovali dobré věci ve svůj prospěch,“ vysvětloval tehdy.

Ale svůj poslední boj nevyhrál. Soudy, které nepotrestaly Karla Vaše, i jeho žalobu zamítly. Čestmír Šikola, nositel Medaile Za hrdinství a dalších vyznamenání, zemřel jako jeden z posledních parašutistů vysazených do protektorátu. Bylo mu devětaosmdesát let.

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: wiki.cz

počet bodujících: 1

novinář William F. Buckley

2008-02-28T23:01:00.001+01:00

24.12.1925 – 27.2.2008

Ve věku 82 let dnes v Stamfordu v americkém státě Connecticut zemřel známý americký politický komentátor a autor špionážních románů William F. Buckley. Přesný důvod jeho úmrtí není známý, nicméně se ví, že Buckley trpěl vážnou chorobou.

V roce 1955 založil Buckley, známý svými konzervativními názory, politický časopis National Review, mezi lety 1966 a 1995 moderoval televizní show Firing Line a dlouhá léta psal politické komentáře. Mimo to se věnoval psaní špionážních románů o agentovi CIA Blackfordu Oakesovi.

William Frank Buckley se narodil v New Yorku v roce 1925 jako šesté z deseti dětí ropného multimilionáře. Vystudoval Yaleovu univerzitu a mimo jiné strávil rok jako agent CIA v Mexiku. V roce 1954 napsal na obranu protikomunistického senátora Josepha McCarthyho spisek McCarthy a jeho nepřátelé. Následující desetiletí se věnoval novinařině a psaní románů. Koncem 90. let odešel z veřejného života do ústraní.

"Amerika ztratila jednoho ze svých nejlepších spisovatelů a myslitelů," uvedl americký prezident v prohlášení. "Dostal konzervativismus do hlavního proudu politického myšlení a pomohl položit intelektuální základy pro vítězství USA ve studené válce," dodal mimo jiné Bush.

Zdroj: ct24.cz

slovinsky prezident Janez Drnovsek

2008-02-24T22:56:00.000+01:00

17.5.1950 – 23.2.2008

Bývalý slovinský prezident a dlouholetý premiér Janez Drnovšek podlehl ve věku 57 let rakovině, se kterou bojoval několik let. Drnovšek, který přivedl svou zemi do Evropské unie i Severoatlantické aliance, se z politiky stáhl koncem loňského roku, když už se podruhé neucházel o prezidentský úřad. Ve fuknci ho nahradil Danilo Türk.

Drnovšek podstoupil v roce 1999 operaci, kdy mu byla odňata rakovinou zasažená ledvina. Později se zhoubná nemoc rozšířila i do plic a jater.

Zdroj: ihned.cz

miliardář a dobrodruh Steve Fossett

2008-02-16T22:49:00.000+01:00

22. 4.1944 - pohřešován od 3.9.2007 - prohlášen za mrtvého 15.2.2008

Fossetovy rekordy

21. února 1995 Fossett přistál v Leaderu, Saskatchewan, Kanada. Stal se první osobou, která přeletěla samostatně Tichý oceán v balonu.
Samostatně obletěl celý svět v balonu, a to na 6. pokus. Startoval z Northamu, Západní Austrálie dne 19. června 2002, kde 21. července také přistál.
Steve Fossett byl také jeden ze světových plachtařů. Je držitelem 15 světových rekordů v plachtění. V roce 2004 jako kapitán dosáhl světového rekordu za nejrychlejší obeplutí světa v jeho vlastní plachetnici Cheyenne.
Od 27. října 2004 je Fossett držitelem rekordu v nejrychlejším letu vzducholodí – obrovským Zeppelínem NT s průměrnou rychlostí 111,8 km/h. Předchozí rekord byl 92,8 km/h (v roce 2001, Virgin Lightship).
První non-stop let proudovým letounem okolo světa bez doplňování paliva a sám. Letoun Virgin Atlantic GlobalFlyer odstartoval v pondělí 28. února 2005 z letiště Salina, Kansas, USA a po uražení více než 36 000 kilometrů v 67 hodinách a 2 minutách (ve čtvrtek 3. března) na stejném letišti přistál.
Fossett se stal také držitelem rekordu v nejpomalejším přeplavání Lamanšského průlivu.
Celkem se stal držitelem 62 světových rekordů.

Zdroj: CZ wiki

počet bodujících: 4

francouzský zpěvák Henri Salvador

2008-02-14T22:37:00.000+01:00

18.7.1917 - 13.2.2008

Necelé dva měsíce po uzavření své předlouhé kariéry zemřel dnes ve svém pařížském bytě doyen francouzských zpěváků Henri Salvador. Oznámila to společnost Polydor, která vydávala jeho nahrávky. Bylo mu 90 let. Příčinou úmrtí bylo prasknutí cévní výduti.

Ve Francii velmi populární zpěvák a bonviván se s publikem definitivně rozloučil 21. prosince recitálem v pařížském Kongresovém paláci. Sklidil tam dvacetiminutové ovace vestoje a jeho forma i výkon byly označeny za udivující. Se svým charakteristickým humorem tam řekl, že končí, protože se přece nemůže nechat vozit na scénu sanitkou. Nevyloučil ale, že bude pokračovat v nahrávání.

"Lev zemřel dnes ráno," oznámila jeho úmrtí televizní stanice LCI a parafrázi na název jedné z jeho úspěšných písní Lev zemřel dnes večer.

Henri Salvador, který se narodil v Cayenne ve Francouzské Guyaně, hrál už ve 30. letech v orchestru s legendárním kytaristou Djangem Reinhardtem. Během války se proslavil v Latinské Americe, po válce pak i v Paříži, kde mimo jiné při tvorbě písní spolupracoval se spisovatelem Borisem Vianem. Přičítá se mu zásluha za přenesení rokenrolu do Francie. V roce 2000, kdy už se jeho kariéra považovala za uzavřenou, vydal nové album Chambre avec vue (Pokoj s vyhlídkou), které sklidilo obrovský úspěch. Prodalo se ho víc než milion kusů a díky němu v následujícím roce triumfoval při vyhlašování nositelů francouzských hudebních cen Victoire.

Titul "služebně nejstaršího" francouzského zpěváka po jeho odchodu ze scény připadl Charlesu Aznavourovi, kterému je "jen" třiaosmdesát.

Zdroj: ceskenoviny.cz

herec Roy Scheider

2008-02-12T22:23:00.000+01:00

10.11.1932 - 11.2.2008

Herec Roy Scheider známý zejména z role šerifa v thrilleru Čelisti zemřel v neděli ve věku 75 let.
V hematologickém ústavu v americkém městě Little Rock podlehl zhoubnému onemocnění krve. Scheider se snažil nemoc porazit už několik let.

Scheider - jeden ze symbolů i hvězd 70. let - byl snadno rozpoznatelný pro svůj hranatý obličej a boxerský nos, ale často hrál spíš průměrné muže, kteří se dostali do maléru.

Dvakrát byl navržen na Oscara. První nominaci si vysloužil za vedlejší roli partnera Gene Hackmana v kriminálním dramatu Francouzská spojka z roku 1971.

O osm let později byl pak nominován za ztvárnění postavy slavného choreografa v poloautobiografickém muzikálovém snímku Boba Fosse All That Jazz. A role umělce posedlého prací, který se řítí do záhuby kvůli životnímu tempu a pro své okolí je spíš nesnesitelný egomaniak, patří bezesporu k jeho vrcholu.

Nezapomenutelná je závěrečná pasáž stylizovaná do velkolepého muzikálového čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů při cestě do náručí Anděla smrti.

Scheider se objevil také ve snímku Klute či ve Vyvolávači deště, v Maratonci si zahrál staršího bratra Dustina Hoffmana, skvěle sehrál hlavní roli v psychologickém thrilleru Klid noci.

Hlavní roli měl v remaku francouzské klasiky Mzda strachu, i v druhém díle slavné sci-fi 2010: Vesmírná odysea.

Bezkonkurenčně největší mediální proslulost mu ale přinesla role šerifa v malém přímořském letovisku, které terorizuje obří lidožravý žralok v klasickém thrilleru Stevena Spielberga Čelisti.

Snímek, který odstartoval novou éru hollywoodských trháků, byl prvním filmem, který v kinech vydělal víc než 100 milionů dolarů. Pokud bychom započetli inflaci, stále by patřil mezi první desítku v žebříčku komerčně nejúspěšnějších titulů.

Diváci snímek dodnes milují a kritici chválí coby jeden z milníků žánru. A jak poznamenal při úmrtí autora knižní předlohy Petera Benchleyho list Los Angeles Times, když přišly Čelisti do kin, báli se lidé na plážích strčit do vody jen palec.

Hlavní roli oceánografa ztvárnil Richard Dreyfuss. "Byl to skvělý chlapík," řekl o svém kolegovi Scheidrovi agentuře AP. "Je to ten typ herce, který nazývám otloukánek. Je to kompliment pro profesionálního herce, který neřve a dělá tu práci nejlíp, jak jen může."

Šerifova slavná věta: "Asi budete potřebovat větší loď," se umístila na 35. místě seznamu nejlepších filmových hlášek sestaveného Americkým filmovým institutem. Scheider se poté objevil i v druhém dílu Čelistí, který byl přiajt již podstatně vlažněji.

Populární byl svého času i akční sci-fi snímek Modrý hrom, televizní kariéru si Scheider odbyl také v seriálu Strážce moře.

Scheider byl i politicky aktivní; účastnil se shromáždění proti válce v Iráku včetně obří demonstrace v New Yorku v březnu 2003.

Zdroj: aktualne.cz

spisovatelka Phyllis Ayame Whitney

2008-02-09T22:27:00.000+01:00

9.9.1903 - 8.2.2008

bude doplněno

Zdroj: ?

počet bodujících: 4

guru Mahariši Maheš Jógi

2008-02-06T22:11:00.000+01:00

?.?.1917 - 5.2.2008

Narodil se v Indii v roce 1917 (jsou i jiné roky) a v roce 1939 se stal žákem Svami Brahmananda Sarasvatiho, který byl v letech 1941 až 1953 Šankaračharja (nejvyšší duchovní) klášteru Džjotir Math v indických Himalajích. Všechno, včetně techniky TM a způsobu, jak ji správně používat, se Mahariši naučil od Šankaračharja (Guru Dev), který je pokračovatelem tradice Védských zřeců z dávné minulosti. Od jeho první návštěvy západního světa v roce 1958 uplynulo již 50 let a jeho technika pro rozvoj duchovního potenciálu se mezitím rozšířila do více jak 180 zemí celého světa, mimo jiné i do České Republiky.

V letech 1982 až 1989 se Mahariši soustředil na výklad všech aspektů Védské literatury, které jsou nyní dostupné pro každého. Od roku 1990 koordinoval všechny aktivity z jeho evropského rezidenčního sídla ve Vlodropu (Nizozemsko).

12. ledna 2008, kdy mu bylo 91 let, oznámil odchod a prohlásil, že jeho povinnost vůči jeho učiteli byla splněna, protože jeho úsilí - „položit pevné základy pro plný rozvoj lidského a sociálního potenciálu, trvalého míru, integrity, soudržnosti a prosperity společnosti ve směru k trvale udržitelnému rozvoji již nikdo nemůže zvrátit“. Po svém odchodu do soukromí chtěl dokončit komentáře k Védám na základě svého vlastního objevu (zření) (které je nazýváno apaurušéja bhášja).

Mahariši Maheš Jógi zemřel 5. února 2008 ve svém evropském rezidenčním sídle, ve Vlodropu (Nizozemsko). Maharadža Adhiradž Radžarám, první panovník Globální země světového míru a Maharišiho globální organizace vzdělávání, řekl: „Mahariši dokončil svoje poslání. Udělal to, co si předsevzal v roce 1957; položit pevné základy pro světový mír. Nyní je Mahariši srdečně vítán v království nebeském“.

zdroj: CZ wiki

feministka a spisovatelka Carola Biedermannová

2008-02-05T16:02:00.000+01:00

18.10.1947 - 02.02.2008

V roce 1970 vystudovala Právnickou fakultu UK. Poté tři roky pracovala jako právník v Tesle Karlín, v letech 1973–1993 jako mzdový metodik na Generální prokuratuře, od r. 1993 pracuje v oboru sociální politiky.

Významná představitelka současného feministického hnutí. Na toto téma vydala knihu esejů Mstivá kantiléna a autobiografické vyprávění Těžký život Kašparovy krávy. Značný ohlas vzbudila její feministická povídka Oni (Ikarie, 1991 č. 3), s realistickou syrovostí líčící osud ženy, která se po řadě nepříjemných zážitků naučila svět definitivně zbavovat nepohodlných mužů. Povídka vyšla i v anglickém překladu.

Před začátkem vlastní literární produkce působila v SF klubu J. Verna. Od r. 1994 je také redaktorkou SF časopisu Nemesis. Koncem 80. let začala publikovat časopisecky (počínaje povídkou Ping-pong, Hospodářské noviny, 25. 3. 1988) a ve fanzinech. V Ikarii publikovala povídky Strach je podlý sluha (1992, č. 3), Vejce krále Tyndarea (1993, č. 4), Nechtěla jsem Oidipa (Ikarie, 1993, č. 11), Valčík z Netopýra (1994, č. 10). V antologii Let na měsíc pojednaný jako sbírka povídek českých autorů (1986) vyšla povídka Příběh noci tisící a druhé. Román Ti, kteří létají (Laser/Arrakis 1992) sama autorka označila za „steampunkový román“. Z dalších děl jmenujme novelu Stupeň tvrdosti 11 (T. R. N. 1992) či fantasy román Země šílených bohů (I. Železný 1995).

Zdroj: legie.info

textař Michal Bukovič

2008-02-05T14:20:00.000+01:00

17.9.1943 - 31.1.2008

Ve věku 64 let podlehl rakovině hrtanu dvorní textař Karla Zicha Michal Bukovič. Oznámil to dnes publicista a Bukovičův blízký přítel Miloš Skalka.

Michala Bukoviče proslavily především písně Řidič tvrdý chleba má, Paráda, Až na vrcholky hor nebo Karel nese asi čaj.

V letech 1977 až 1983 pracoval v gramofonové firmě Panton, v 90. letech spolupracoval jako autor hudebních pořadů a moderátor s Českým rozhlasem. Psal také scénáře hudebních pořadů pro Českou televizi.

Pro Karla Zicha otextoval Bukovič většinu hitů včetně českých verzí písní Elvise Presleyho (Měla na očích brýle, Paráda, Na prvním programu, Léto jak má být).
Psal také pro Mikiho Volka nebo Věru Martinovou (Až na vrcholky hor). V poslední době, zejména po smrti Karla Zicha, jeho texty zpívali Karel Gott a skupina Rangers.

zdroj: idnes.cz

herec Otto Lackovič

2008-02-05T13:00:00.000+01:00

5.4.1927 - 4.2.2008

Krátce před svými 81. narozeninami zemřel v pondělí 4. února v jedné z pražských nemocnic divadelní a filmový herec Otto Lackovič. Oznámila to jeho rodina.

V den pohřbu Gustava Heverleho tak odešel další z pamětníků Divadla ABC z doby, kdy ve druhé polovině 50. let stál v jeho čele Jan Werich. Jeho filmografie včetně prací pro televizi čítá přes sedm desítek titulů. Také on spojil svou kariéru s Městskými divadly pražskými (MDP).

Jeho herectví vynikalo smyslem pro karikaturu a nadsázku. Od počátku 50. let spolupracoval s českým a slovenským filmem. Jeho profesní život "poznamenal" režisér Dušan Klein, který ho zaškatulkoval jako cikána. Klein se totiž v roce 1953 objevil ještě jako kluk s Lackovičem v optimistické filmové agitce režiséra Jiřího Weisse Můj přítel Fabián - a slíbil mu role.

Otto Lackovič hrál i v seriálech Bylo nás pět (1994), Synové a dcery Jakuba skláře, Rodáci, 30 případů majora Zemana a ve filmech Nesmrtelná teta, Trhala fialky dynamitem, Sestřičky, Bumerang (1983). V 90. letech onemocněl jako silný kuřák rakovinou plic.

Lackovič byl oceněn za své celoživotní mistrovství v dabingu, v sérii o Vinnetuovi daboval například svým typickým chraplavým hlasem padoucha Rollinse. Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix.

zdroj: novinky

politik Earl Butz

2008-02-03T22:43:00.000+01:00

7.3.1909 - 2.2.2008

nenašel jsem nic českého, někdy se pokusím o překlad z nějakého en webu

Zdroj: ?

počet bodujících: 1

olympionik František Čapek

2008-01-31T13:35:00.000+01:00

24.10.1914 - 31.1.2008

František Čapek, nejstarší žijící český olympijský vítěz, zemřel. Na hrách v Londýně v roce 1948 usedl do kánoe, i když se necítil fit, ani obvyklých třicet kliků na rozehřátí neudělal.

Přestože nerozuměl pokynům a startoval až podle toho, jak vyrazili ostatní, na maratonské trati 10 000 metrů, dnes už z olympijského programu vyřazené, vyhrál s náskokem dvou set metrů.
A to přitom do britské metropole málem ani neodjel. Spořitelna, jeho živitelka, jej totiž bez dovolené nechtěla pustit.

"Namíchli mě a řekl jsem, že nikam nejedu," říká Čapek. Dopadlo to jinak. Zlatě. Ostatně, "hubatý" byl Čapek dost. Když jej z pozice úředníka chtěli poslat do továrny, vybojoval si místo trenéra na Dukle.

Že proti němu stál prezident Gottwald? I do něj si Čapek dokázal rýpnout. "A jaký sport jste vy dělal?"

Olympijský vítěz začal s boxem, ale tato tvrdost mu neseděla. Dal se tedy na zápas. Z něj jej vyřadila zlomená noha.

V kánoi mu bylo dobře. Tu, na níž vyhrál – třicetikilovou, dřevěnou – si zpočátku po stovce měsíčně musel sám splácet.
Stavbou těla rozhodně nepatřil mezi obry. "Když Američani a Kanaďani rozpažili, vešel jsem se jim pod ruku," vzpomínal před lety na Londýn. Ale vyhrál on.

A vítězil i dál. Vždyť v 39 letech byl stříbrný na mistrovství světa, na domácím šampionátu získal zlato ještě o čtyři roky později.
Nebývale cvičil dokonce v 86 letech.

Plaval. Desítky minut protahoval tělo a zvedal šestnáctikilovou činku. Den co den. Zdravotní trable mu ubraly na čipernosti těla. V domě s pečovatelskou službou už se loni musel při chůzi opírat o vozík. Procházel se v místnosti ozdobené poháry. A tou nejcennější sportovní medailí.

zdroj: idnes.cz

generál Jan Paroulek

2008-01-31T13:32:00.000+01:00

20.7.1922 - 29.1.2008

Jan Paroulek se narodil 20. července 1922 v obci Oseček. Byl vojákem z povolání a od ledna 1940 do května 1945 patřil k příslušníkům československé zahraniční armády. Za svou protikomunistickou činnost byl téměř 10 let vězněn. V roce 1991 byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka. Jan Paroulek byl nositelem řady vyznamenání. Byl čestným občanem města Agde ve Francii a od roku 2004 byl rytířem Řádu Čestné legie. V roce 1989 se stal členem vojenské sekce Konfederace politických vězňů. V květnu 2005 jej prezident Klaus povýšil do hodnosti generála.

zdroj: Hranický deník

diktátor Hadji Mohamed Suharto

2008-01-31T13:26:00.000+01:00

8.6.1921 - 27.1.2008

Suharto odstoupil z prezidentské funkce v roce 1998 pod tlakem masových protestů v době hluboké ekonomické a sociální krize v zemi. Pak byl obžalován z korupce a zpronevěry částky pohybující se v přepočtu kolem deseti miliard korun. Peníze údajně prostřednictvím charitativních nadací převedl na přátele a příbuzné.

V roce 2000 soud řízení zastavil s odůvodněním, že proces není možný kvůli Suhartovu zdravotnímu stavu. Loni na něj byla podána civilní žaloba žádající 1,54 miliardy amerických dolarů náhrady za škody a za zpronevěru státních fondů během doby jeho vládnutí.

Historici odhadují, že v době Suhartova nástupu k moci ve druhé polovině 60. let bylo zlikvidováno 800 tisíc příznivců komunismu. Indonéská armáda pak také při zásazích proti hnutím nezávislosti na Východním Timoru a v provinciích Aceh a Papua zabila na 300 tisíc lidí.

Podle odborníků za sebou Suharto zanechal bezohlednou armádu, poškozenou ekonomiku, vykleštěný politický systém a nefungující národní instituce.

"Vládl Indonésii jako mafiánský kmotr. Rozhodoval o všem, byl zárukou bezpečnosti, šlo přes něj veškeré podnikání, zničil všechno, parlament, soudní systém i inteligenci a z armády a policie učinil instituce sloužící jeho vlastnímu prospěchu," řekl o Suhartovi profesor Jeffrey Winters ze Severozápadní chicagské univerzity.

Bývalý předseda singapurské vlády Lee Kuan Yew prohlásil, že za Suharta se sice v Indonésii rozmohla korupce, ale zároveň v té době Indonésie poznala "ekonomický růst a skutečný pokrok".

Také někteří Indonésané na Suharta vzpomínají v dobrém a se steskem. Pamatují na dobu, kdy byla Indonésie považovaná za jednoho z asijských tygrů, a o Suhartovi hovoří jako o otci rozvoje.

zdroj: idnes.cz

Počet bodujících: 4

aténský arcibiskup Chrystodulos

2008-01-31T13:20:00.000+01:00

17.1.1939 - 27.1.2008

Řecká pravoslavná církev přišla o svého nejvyššího představitele. Aténský arcibiskup Christodulos, jeden z nejpopulárnějších lidí v Řecku, včera ve věku devětašedesáti let podlehl těžké nemoci.

Konzervativní Christodulos stál v čele Řecké pravoslavné církve od roku 1998. V zemi, kde státní moc není přísně oddělena od církve, se zasadil o zachování tohoto spojení. Ostře vystupoval proti vypuštění údaje o náboženské příslušnosti z řeckých občanských průkazů. Zároveň usiloval o překonání církevního rozkolu trvajícího téměř jedno tisíciletí.

V roce 2001 přijal v Aténách tehdejší hlavu Vatikánu papeže Jana Pavla II. Jednalo se o první setkání představitelů obou církví na nejvyšší úrovni. O pět let později sám navštívil Vatikán na pozvání papeže Benedikta XVI.

Zdroj: denik.cz