spisovatel Adolf Branald

4.10.1910 – 28.9.2008

Ve věku 97 let zemřel v neděli spisovatel a dramatik Adolf Branald, pamětník minulého století a souputník mnoha osobností české kultury.

Z díla čítajícího přes 30 románů mezi jeho nejznámější knihy patří dětský Dědeček automobil nebo Vizita, kterou zfilmoval Karel Kachyňa s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli světoběžníka Prepsla. 

Prošel mnoha zasměstnáními a skoro ze všech vytěžil náměty na své romány. Patřil k průkopníkům profesního románu u nás. "Můj otec, režisér, stával na rampě a v ruce držel scénář, podle nějž fabuloval svůj svět. Také já potřebuji podklad. Dělám své knihy jako tatínek. Já je nepíši, já je režíruji," řekl v Týdnu.

Jeho smysl pro realistické vyprávění a vystižení prostředí se šťastně protnul právě v knize Dědeček automobil vyprávějící o počátcích automobilismu u nás. I ta se dočkala zfilmování v režii Alfréda Radoka a spisovatel se tu potkal i s Milošem Formanem.

Adolf Branald se 4. října 1910 narodil v Praze jako syn Richarda Branalda, herce, režiséra a dramatika, a herečky Marie Branaldové. Dětství prožíval v Praze, Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi. 

Spolu s otcem prý stál u zrodu vůbec prvního československého filmu v roce 1918. Často se o něm tvrdí, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách.

V roce 1929 maturoval na obchodní akademii, po skončení vojenské služby pracoval jako praktikant v bance, obchodní zástupce, klavírista při němých filmech, vedoucí autodílny i agent s autooleji, prodavač v knihkupectví i reklamní pracovník.

V roce 1936 nastoupil u státních drah, kde sloužil jako telegrafista nebo výpravčí. V letech 1939 až 1945 pracoval v Praze na Masarykově nádraží, kde se také účastnil odboje.

Po válce pracoval jako tiskový referent na ministerstvu dopravy, v letech 1952 až 1959 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel; tady pomohl na knižní pulty Bohumilu Hrabalovi a potkal Josefa Škvoreckého. 

Od roku 1962 se věnoval jen spisovatelské práci. Od roku 1970 ale nemohl publikovat; v roce 1969 vystoupil z KSČ, jejímž členem byl od roku 1948.

Branaldovy literární začátky jsou spojeny s prací jeho otce. Již před válkou s ním psal divadelní hry pro ochotníky. Sám pak publikoval v novinách a časopisech.

K jeho známým dílům patří i Stříbrná paruka z roku 1947, první Branaldův román z divadelního prostředí v 19. století. K divadlu - které znal už od mládí - se váže i vzpomínková Skříňka s líčidly. Známý je také Valčík z Lohengrina, románovou trilogii věnoval železnici.

Před šesti lety vydal vzpomínkovou knihu Převleky věnovanou svému bydlišti Spořilovu. Ještě v roce 2005 vyšel Tichý společník, kde svým hutně zkratkovitým stylem a s osobitým humorem, v dobových i lidských souvislostech, vyprávěl o svých přátelích: Seifertovi, Radokovi, Boudovi, Hrubínovi, Hrabalovi nebo Lhotákovi, se kterým sdílel nostalgickou lásku k velkoměstu a strojům.

zdroj: aktualne.cz

počet bodujících: 17

Poslední výskok ročníku Krabice živých 2007/2008 - pěkné načasování 2 dny před deathline.