9. 3. 1943 - 17. 1. 2008
Robert James "Bobby" Fischer se narodil v roce 1943 v Chicagu, na břehu Michigenského jezera. Již v dětství se rodina přestěhovala do New Yorku, kde se v šesti letech společně se svojí starší sestrou naučili sami pravidla šachu. Malý "Boby" začal docházet do Brooklynského šachového klubu a záhy přišly první úspěchy. Ve čtrnácti vyhrál mistrovství USA a ve věku 15 let získal jako nejmladší titul šachového velmistra. Toto poslavení držel až do roku 1991, kdy ho překonala nejslavnější ze sester Polgárových Judit. V "utkání století" SSSR versus "zbytek světa" v Bělehradě 1970 hájil barvy "zbytku světa" již na 2. šachovnici (1. gentlemansky přepustil Larsenovi) a v minizápase s Tigranem Petrosjanem zvítězil 3:1.
Fischer měl obrovskou ctižádost a sebevědomí. Aby mohl studovat šachovou literaturu publikovanou v Sovětském svazu, naučil se dokonce rusky. Na šachové olympiádě v Berlíně v roce 1960 novináři položili otázku, kdy se stane mistrem světa. Odpověděl, že snad v roce 1963.
Jeho hvězda pak zářila naplno v kandidátském cyklu v roce 1971, když v turnaji vyzyvatelů nejprve smetl 6:0 Tajmanova a Larsena a poté hladce 6,5 :2,5 porazil i Petrosjana. O rok později pak v Reykjaviku zvítězil 12,5:8,5 v zápase o titul mistra světa v šachu nad Borisem Spasským a stal se po dlouhé době prvním nesovětským mistrem světa, což mu zajistilo obrovskou popularitu po celém západě. Jejich souboj, který měl v období studené války politický podtext, se zapsal do historie jako "zápas století".
Bohužel poté k obrovské lítosti fanoušků šachu z celého světa odmítl v roce 1975 nasoupit k zápasu o obhajobu titulu proti A.Karpovovi a na dlouhá léta se odmlčel.
K šachu se krátce vrátil v roce 1992, kdy sehrál po 30ti letech odvetný zápas proti Spasskému. Důvodem návratu byly nejspíše jeho finanční potíže (výhrou získal více než 3,5 mil. dolarů). Byl v té době zlomený a prakticky bez domova. V roce 1981 strávil dokonce nějakou dobu ve vězení. Bohužel místem zápasu byla Jugoslávie, na kterou v té době byly uvaleny sankce OSN. Fischer zápas odehrál i přes varování americké vlády a byl na něj vydán zatykač. Stal se tak štvancem na útěku. Pobýval např. v Maďarsku nebo Japonsku a poslední roky se mu útočištěm stal Island, kde stále vzpomínají na jeho památný zápas se Spasským.
Fischer byl vždy plný protikladů. Na jednu stranu velmi tvrdě vyjednával o podmínkách své účasti, ale nedokázal odmítnout partie mladíkovi u jehož rodičů byl ubytovaný v době zápasu století. Vynikal mimo jiné i svým inteligenčním koeficientem, který dosahoval údajně hodnoty 180. Bohužel hranice mezi genialitou a šílenstvím bývá často velmi úzká a Fischer ji nejspíše během svého života často překračoval. Přesto nám stihl zanechat spoustu krásných šachových partií, ze kterých budou čerpat další generace. Navždy zůstane v dějinách jako jeden z nejsilnějších hráčů všech dob.
Do historie se zapsal ale také jako autor tzv. Fischerových hodin, kdy hráč získává určitou časovou bonifikaci za každý provedený tah a také svojí variantou šachu - Fischerovy šachy, kdy se postavení figur na 1. a 8. řadě před každou partií náhodně losuje.
Zdroj: Svět deskových her
Žádné komentáře:
Okomentovat