11.12.1918 – 3.8.2008
Ruský spisovatel Alexandr Isajevič Solženicyn se narodil v Rostově na Donu. Původně byl učitelem fyziky. Bojoval jako důstojník Rudé armády ve druhé světové válce. Protože kritizoval stalinistický režim, byl roku 1945 poslán na nucené práce, poznal prostředí koncentračních táborů, Gulagu. Následovaly tři roky ve vyhnanství v Kazachstáně (1953-56). V roce 1957, po odhalení kultu Stalina, byl rehabilitován, tzn. bylo prohlášeno, že na něm byla spáchána křivda, že byl vězněn neprávem. V Rusku, kde poté žil, se stal velmi úspěšným spisovatelem a roku 1970 dokonce obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Protože stále napadal ruský režim, byl roku 1974 vyhoštěn do Švýcarska a poté dobrovolně odešel do exilu do USA. Jeho díla však mohla být vydávána pouze jako samizdat, tzn. neoficiálně, knihy, které si autor vydal sám, spíše rukopisy, které si lidé mezi sebou půjčovali či přepisovali. Roku 1994 se vrátil do Ruska a psal zde různé eseje a přednášel.
DÍLO:
Jeden den Ivana Děnisoviče
Souostroví Gulag
Rakovina
V kruhu prvním
Rudé kolo
Matrjonina chalupa
Dvě stě let pospolu
zdroj: cesky-jazyk.cz
počet bodujících: 8
Žádné komentáře:
Okomentovat