Brigádní generál v.v. Otto Špaček

7. března 1918 - 24. září 2007

Generál Otto Špaček byl jedním z československých stíhačů, kteří bojovali od začátku II. světové války až do jejího konce. Odešel jeden z posledních veteránů, kteří bojovali jako letci již v bitvě o Francii.

Životopisná data

Narodil se v obci Brzice na Náchodsku. Dobrovolně se přihlásil k letectvu a v letech 1936-1938 absolvoval Školu pro odborný dorost letectva v Prostějově, kde získal pilotní výcvik.

Jedenadvacetiletý svobodník Otto Špaček odešel z okupované vlasti dne 17. června 1939 a v roce 1939 byl přijat do svazku Cizinecké legie. V červnu 1940 byl přijat do řad Royal Air Force.

Když se zakládala 313. čs. stíhací peruť, jejíž létající personál utvořili ti, kteří dosud sloužili u britských jednotek, připojil se k Čechoslovákům a v červnu 1941 nastoupil v Cattericku službu právě u této perutě. U Třistatřináctky Otto Špaček zůstal – se dvěma přestávkami – čtyři roky a stal se takřka její živoucí kronikou. S touto jednotkou prodělal všechny její následující kampaně, zvláště hektickou předinvazní aktivitu i leteckou podporu vlastního vylodění v Normandii. Byl i jedním z těch, kteří 28. června 1944 s obrovským zadostiučiněním přistáli opět ve Francii.
U Třistatřináctky sloužil až do konce války a 13. srpna 1945 v jejích řadách dosedl na plochu ruzyňského letiště.

Po válce se rozhodl pro dráhu vojáka z povolání. Sloužil nejprve v Praze-Kbelích u Leteckého pluku 12, později byl na základě svých nevšedních pilotních schopností přemístěn do Letňan k Vědeckému leteckému ústavu (VLÚ) a současně byl určen velitelem první výcvikové letky Leteckého náhradního pluku 1 v Zákupech. K 31. říjnu 1947 se stal zkušebním pilotem u Ústředního leteckého skladu (ÚLS) v Praze.

V poúnorovém Československu však odborné schopnosti přestaly být rozhodujícím kritériem pro setrvání v armádě. Počátkem roku 1949 byl postaven mimo službu. Poté následovalo propuštění z armády. Dne 3. prosince 1949 odešel i s rodinou do zahraničního exilu. Od prosince 1950 do roku 1993 žil v Kanadě.

V rámci polistopadových rehabilitací mu byla nejprve navrácena hodnost (degradován byl 6. července 1950) a později byl povýšen na plukovníka a nakonec na brigádního generála ve výslužbě. Ještě předtím, v roce 1993, se natrvalo vrátil do vlasti. Nejprve krátce žil v Mladé Boleslavi, odkud se přestěhoval do Jaroměře.

Zemřel 24. září 2007 ve věku 89 roků jako jeden z posledních veteránů, kteří bojovali jako letci již v bitvě o Francii.

O jeho zásluhách svědčí i udělená vyznamenání:

• francouzský Croix de Guerre se dvěma palmami
• Československý válečný kříž (celkem pětkrát)
• Československá medaile Za chrabrost
• Československá medaile Za zásluhy I. stupně
• britská vyznamenání: The 1939-1945 Star, Atlantic Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal a War Medal.

zdroj: Ministerstvo obrany