skladatel Jiří Pauer

22. 2. 1919 - 21. 12. 2007

Jiří Pauer pochází z hornické rodiny, roku 1938 absolvoval učitelský ústav a do roku 1945 byl učitelem na národních školách. V letech 1943-46 studoval skladbu na pražské konzervatoři u A. Háby a 1946-50 na pražské Akademii múzických umění u P. Bořkovce. Jako oddaný příslušník KSČ byl od roku 1949 dosazován do vysokých funkcí v hudebních institucích, v nichž s razancí prosazoval zájmy strany i své (hlavní hudební referent Hudební a artistické ústředny, přednosta hudebního oddělení ministerstva školství, 1953-55 a 1965-67 šéf opery Národního divadla, 1956-58 a 1963-65 tajemník Svazu čs. skladatelů, 1958-80 umělecký šéf České filharmonie a 1979-89 ředitel Národního divadla v Praze). V letech 1965-89 současně učil skladbu na Akademii múzických umění v Praze (1972 profesorem).

Skladatelský tradicionalista úzkého rejstříku se ve své produkci orientoval na propočtené doplňování tradičního repertoáru. Na poli instrumentální hudby dodával především skladby pro nástroje s omezeným repertoárem (koncerty pro fagot, pro hoboj, pro lesní roh, pro trubku, Trombonetta pro trombón, Trompetina pro trubku atd.). Ještě konzervativnější je jeho operní produkce, representovaná zvláště Zuzanou Vojířovou (1957). Charakteristická obhroublost výrazu rušila už u jednoaktové opery pro děti Žvanivý slimejš (1950), přijatelnější je u operních grotesek Manželské kontrapunkty (1960-66). Posledním scénickým kalkulem Pauerovým byl balet pro děti Ferda mravenec (1975). Skromnou uměleckou prestiž svého exponenta posilovala KSČ aspoň tituly a řády: laureát státní ceny, národní umělec, nositel Řádu práce atd. Jako ředitel Národního divadla zakázal při listopadových událostech 1989 otevřít divadlo veřejnosti. V roce 1995 vydal pod názvem Kontrapunkty života své paměti, v nichž zamlčuje svůj podíl na deformacích hudební kultury za komunistické totality.

Zdroj: Slovník KDO BYL KDO ve 20. století